Člověk je stvořen k Božímu obrazu. Lidská láska je tedy odrazem lásky Nejsvětější Trojice. Láska k Bohu, to není pouhý cit. Pán Ježíš nás učí, jak máme Jeho slovo naplňovat: „Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto Mých nepatrných bratří, Mně jste učinili.“ (Marek 25, 40) Láska nemá být sobecká (ne Já chci být šťastný), ale má toužit po štěstí druhých (Chci, aby byla šťastná manželka...) Při poslední večeři zdůrazňuje Ježíš „Jako Já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem“ (Jan 13, 34) a „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.“ (Jan 15, 13) Ovšem úctu musíme vzdávat i v menších obětech. Láska rovná se služba.

Pán Ježíš jde ve svém učení dál. „Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí.“ (Lukáš 6, 27) „Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat.“ (Matouš 5, 11) Na kříži prosí „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“ (Lukáš 23, 34) Staňme se paprskem lásky, který proměňuje svět. Snažme se na každém, i protivném člověku vidět jeho dobré vlastnosti, a budou se dít věci! Vždyť láska proměňuje prostředí. Celý Zákon můžeme shrnout do dvou přikázání „Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí a miluj svého bližního jako sám sebe.“ (Lukáš 10, 27)

Svatý Vincenc dodává: „Kde nenacházíš žádnou lásku, lásku přines a lásku najdeš.“



(zápisky z postní duchovní obnovy s Mons. Bohumilem Kolářem, Hoješín, sobota 28. února 2009, 1. přednáška)