„Nikdo nežije sám. Nikdo nehřeší sám. Nikdo nebude spasen sám. Nikdy není zbytečné ani příliš pozdě na to, abychom se dotkli srdce druhého.“
Světlo je osudovým slovem světa, ať je i naším slovem! Máme a chceme úplně vážně jít se světlem a chodit jako děti světla. Ano, nosiči světla, světlem máme být ve světě. Svět to musí vidět a každý den zakoušet, že sloužíme světlu, že neseme světlo v srdci a v ruce. ...
Nenaříkej, když tě ze všech stran obklopuje temnota, když se všechny přechodné radosti změnily ve ztrátu a smutek, jen když v srdci svítí světlo! Buď světlem, které je na nebi upevněno a v nebi věčně svítí.
(z knihy: Úvahy věřících; Dr. Jaroslav Studený)