Už aby byly prázdniny...

„Už aby byly prázdniny,“ posteskla si maminka, „to bude čas a vymalujeme kuchyň, uklidíme sklep, vyčistíme koberce.“ „Musíme zlikvidovat tu hromadu dříví z lesa, natřít zábradlí, vyspravit chodník,“ přidal se tatínek.

Podobnou situaci známe všichni. Těšíme se na období volna, prázdnin a dovolených, v němž se můžeme víc věnovat těm, které máme rádi, které nám Bůh svěřil. Může to být skutečně i čas na dokončení toho, na co jinak nebyla volná chvíle nebo už nebyla síla. Otvírá se před námi čas dvou měsíců, který nastupuje po splnění toho nutného, téměř se chce říci – po splnění zákona a nastupuje období toho volného, které si bude žádat něco jiného než pracovní naplnění, je to naplnění zráním: ve správném dětství, rodičovství, křesťanství, lidství, zráním a naplněním času skrze volno a setkávání se při jiných než pracovních a služebních příležitostech.

Požehnané období a nadechnutí se během prázdnin a dovolených a setkání se s Kristem v druhých přeje P. Tomáš.