Sdělovací prostředky v těchto dnech informují o průběhu tzv. „církevních restitucí“, tedy naplňování zákona o částečném majetkovém narovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (zákon č. 428/2012 Sb.). Podávané informace však nejsou vždy přesné, úplné a objektivní.

Co je obsahem tohoto zákona?
Stát tímto zákonem vrací církvím tu část jejich majetku, kterou má v držení, a za tu část, která patří krajům, obcím či soukromým osobám, vyplácí náhradu. Zároveň zákon říká, že společně s vyplácením náhrad za nevydaný majetek bude postupně zastaveno financování církví ze státního rozpočtu. Tento zákon je tedy především o nezávislosti a novém způsobu financování církví. Je právně doložitelné, že vydávaný majetek byl ve vlastnictví církví, stát tyto majetky používal a finanční zisky z něho byly po celou dobu příjmem státní pokladny. Pokud teď státu chybí peníze, není to vina církví, ale problém státu a politických stran, které často neuvažují v horizontu delším než volební období. Majetek bude vydáván českým právním subjektům. Není se třeba bát, že skončí v cizích rukou.

Jaké budou náhrady?
Celkem byly náhrady majetku vyčísleny v hodnotě 134 miliard korun. Celková suma se rozdělí. 75 miliard korun bude uhrazeno navrácením majetku (zákon počítá s navrácením 56% tzv. původního majetku, tj. budov a půdy, o který církve přišly mezi 25. 2. 1948 a 1. 1. 1990) a 59 miliard korun bude církvím a náboženským společnostem v průběhu 30 let finančně kompenzováno za majetek, který není možné vrátit.

Co jsou restituce a co je majetkové narovnání?
Termín restituce není přesný. Obsahem pojmu restituce je navrácení do původního stavu. V případě církevního majetku nelze restituci provést, protože mezi znárodněným majetkem a jeho současným stavem je nesrovnatelný rozdíl. 44% původního majetku je nenávratně ztraceno a 56% majetku se vrátí ve stavu odlišném, než jak byl církvím zabaven.

Obecnější termín „majetkové narovnání“ zohledňuje i finanční náhradu, kterou církve obdrží za majetek, který nemůže být navrácen a příspěvek na podporu činnosti, který bude vyplácen po dobu následujících 17 let a bude rok od roku snižován. Po provedení těchto opatření dojde k definitivní odluce církví a náboženských společností od státu.

Co na to stát?
Českému státu se toto nastavení celého vyrovnání s církvemi vyplatí. Jak ukazují výpočty ministerstva kultury i ekonomických analytiků, za 30 let bude dluh církvi „splacen“, ale již mnohem dříve bude stát na církve vydávat celkově méně než dnes. (Jen pro ilustraci: stát dává ze svého rozpočtu ročně 2 miliardy na činnost všech církví a zhruba 15 miliard na fotovoltaické elektrárny). Z celkového objemu restitucí vyplacených lidem i organizacím od roku 1989 (tedy z 2,5 bilionu korun) činí 134 miliard církevního vyrovnání jen 5%. Také celková plocha lesů a polností, které církev nakonec bude vlastnit, jsou jen 4% z celkové výměry v naší vlasti.

Nestane se církev příliš bohatou?
Církev nezbohatne, jak si někteří myslí. Musí přijmout odpovědnost a dobře hospodařit. Z navráceného majetku bude třeba každý rok mít výnos cca 2 miliardy, aby byly zajištěny platy duchovních, zaměstnanců a provoz (to budou 2 % z celkového majetku církve). Musí se ale zajistit i prostředky pro další investice do obnovy lesů, oprav nemovitostí a památek. Náklady na opravu jednoho kostela či historické budovy se pohybují mezi 5 až 50 miliony korun v průměru. Takovýchto budov je u nás více než 12 tisíc.

Jaké bude financování církví?
Během 17 let přestane stát platit platy duchovních, rok co rok se příspěvek bude o 5% snižovat, dál bude stát platit jen vyrovnávací příspěvek (ten postupně nahradí výnosy z navráceného majetku). Potom už se musí církve o sebe starat samy. Diecéze budou spolupracovat v rámci České biskupské konference, ale každá bude hospodařit samostatně. Farnosti ponesou svůj podíl nejen na financování provozu, ale i na platech kněží. Bude na nás všech, abychom se o to postarali, např. desátkem z platu, jak to bylo běžné dříve. Investované prostředky se nám vrátí prostřednictvím sociálních služeb, jako je školství, zdravotnictví, péče o seniory, ochrana památek a rozvoj kulturního dědictví. Církev bude moci také více dbát na charitu. Již dnes dává jednu třetinu rozpočtu na sociální práce a vzdělávací aktivity. Vlastní zdroje (dary, sbírky, výnosy z vlastní hospodářské činnosti) tvoří nyní téměř polovinu peněz (47%), se kterými církev hospodaří.

Jaká je aktuální situace?
V královéhradecké diecézi bylo ke konci roku 2013 podáno celkem 826 žádostí o vydání církevního majetku, v každé je od 1 do 80 položek. V naprosto drtivé většině jde o lesní a zemědělskou půdu. O nejrozsáhlejší plochy žádají benediktini na Broumovsku. Přímo v Hradci Králové již dříve získala církev zpět například biskupské gymnázium a naopak se některých budov zřekla, třeba starého Adalbertina.

Jménem naší farnosti byla prostřednictvím Biskupství královéhradeckého podána jedna výzva k vydání nemovitého majetku (pozemek v katastrálním území Orel). Také byla podána výzva k vydání movitého majetku (obsahuje 10 položek nyní uložených v Regionálním muzeu v Chrudimi).

Pro podrobnější informace o této problematice doporučujeme web: www.majetkovenarovnani.cz.