Z Libice do Staré Boleslavi

Sraz poutníků je naplánován na páteční večer do Libice nad Cidlinou. V rodišti svatého Vojtěcha se schází nejen poutníci z nejrůznějších českých i moravských koutů, ale také asi padesátka mladých z Polska. Svatý Vojtěch stál u zrodu jejich národa, a proto chtějí navštívit místo, kde jejich i náš národní světec přišel na svět.

Prvním bodem programu po postavení stanů je mše svatá. Už je večer, tma se rozprostřela kolem nás a my vyrážíme z kostela na hradiště. Naši kořeněnou výpravu čeká první hudební úkol: zazpívat do mikrofonů jednak při chůzi a jednak při bohoslužbě. Hlavní celebrant Mons. Tomáš Holub, královéhradecký generální vikář, nás za svitu loučí vybízí, abychom při této pouti odpouštěli a prosili za odpuštění.

Po chladné noci a vydatné snídani s teplým čajem a spoustou dobrých buchet vycházíme vstříc očekávaným i neočekávaným zážitkům. Pravda, jako poutníci máme cestu usnadněnou tím, že si nemusíme nést všechny věci. V Poděbradech nás mile vítají v informačním centru. Dostáváme na památku mimo jiné pohled s vyznačenou trasou z Libice nad Cidlinou do Staré Boleslavi. V Nymburku se osvěžujeme nejen obědem, ale také zmrzlinou, procházkou po městě či rozhoupáváním mostu přes řeku. Pokračujeme podél Labe, povídáme si, zpíváme střídavě polsky a česky, modlíme se růženec...

Další noc nás čeká v kempu v Ostré. V deset hodin večer slavíme Eucharistii v imrpovizovaných podmínkách. Obětní stůl je sestaven z přepravek, „presbytář“ je umístěn v nákladovém prostoru dodávky. Tentokrát je mše svatá v polském jazyce a zanechává v nás krásné zážitky. Ráno se probouzíme do zamlženého oparu. Pozorujeme východ slunce nad rybníkem, chystáme se na cestu a v devět hodin opět prožíváme mši svatou. Je neděle a myslíme na lidi, kteří se vydali za Svatým Otcem do Brna.

Po včerejších třiceti kilometrech nás jich čeká dnes „po svých“ jen asi deset, ale pak měníme své nohy za rafty. Na setkání s mládeží přijel papež do Kolína nad Rýnem i do Sydney na lodi, a tak i my symbolicky připlujeme do Staré Boleslavi po vodě. Posádky jsou namíchány z Čechů a Poláků tak, abychom se lépe poznali. Navzájem se učíme jednotlivá slovíčka a zpíváme písničky. Máme opravdu perfektní složení lodi a i když nehovoříme stejným jazykem, rozumíme si. Po závěrečných třinácti kilometrech dorážíme na místo, kde byl zavražděn svatý Václav...

(Pokračování v dalším článku.)