Jako novokněz jsem ve svém prvním působišti navštěvoval dvě nemocné stařenky. První žila v domově důchodců. Nemohla dobře chodit. Přešla tak tak kolem své postele. Druhá byla doma, cukrovka však způsobila, že oslepla a ještě k tomu přišla o obě nohy. Zůstala upoutána na lůžko. Obě se radovaly, když jsem je navštívil. První však nezřídka vyjadřovala hořkost a pocit křivdy: „Proč mě to potkalo?“ Druhá se většinou usmívala a pobízela mě: „Povězte mi něco hezkého.“ Navštěvoval jsem rád obě, ale u té druhé jsem to byl já, kdo se loučil povzbuzen. Nechci soudit a odsoudit tu první, nezakusil jsem, co znamená bezmoc stáří, ale vzpomínám raději na ten jas, který prozařoval tu druhou ženu navzdory její velké fyzické ubohosti.

Nejsme ještě na sklonku života, přesto někdy balancujeme v každodenních situacích mezi „smyslem“ a „ztrátou smyslu“. Hledáme, čeho se v životě chytit – hledáme „světlo“ – tedy smysl událostí a nějakou životní perspektivu. Cest se před každým z nás otevírá více a my je zkoušíme. Některé jsou schůdné a pomáhají nám, jiné zklamávají. Adventní období každoročně trpělivě a tiše nabízí osvědčenou cestu: věřit a doufat v Ježíše Krista. Jeho vlastní slova jsou nadějným příslibem: „Já jsem cesta, pravda a život.“ „Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“ Začíná advent a nám se znovu nabízí Ježíš Kristus jako Cesta a Světlo pro náš život a zejména pro ty situace a každodenní okolnosti, ve kterých zůstáváme bezradní a které nás drtí.

Cestou nového světla se pro nás v adventu může stát duchovní obnova s P. Pavlem Kavcem z Misijní kongregace a mohou to být i tradiční „Roráty“, které budeme slavit o některých středách a sobotách v předvánoční době. V sobotu 17. 12. na „Roráty“ naváže již tradiční farní snídaně a příležitost ke svátosti smíření.

Mezi svátky od 28. do 30. 12. vám s P. Tomášem chceme nabídnout „vánoční světlo“ skrze návštěvu u vás doma. Smyslem bude nejen požehnat místo, kde žijete, ale také se společně spojit v modlitbě a uvědomit si, že Kristus je Světlo pro náš každodenní život. Půjde o krátké setkání, při kterém se s vámi pomodlíme desátek růžence a požehnáme váš příbytek. Bylo by dobré napsat si i úmysly, za které se chcete zvlášť modlit. Přál bych si, aby tato setkání byla převážně duchovní. Nedělejte si proto starosti s přípravou. Postačí svíčka, miska s vodou a úmysly, za které se pak pomodlíme.

Přeji vám požehnaný advent 2011. Ať se nám podaří najít nové cesty i přijmout nové světlo pro náš život.