Vojtěch pocházel ze slavného rodu Slavníkovců a narodil se kolem roku 956 v Libici nad Cidlinou. Na studia se vydal do německého Magdeburgu. Při biřmování přijal jméno Adalbert (stejně se jmenoval i tamní biskup). Brzy byl vysvěcen na kněze a po Dětmarově smrti se stal druhým pražským biskupem.

Tehdejší doba konce prvního tisíciletí nebyla pro křesťany snadná. V pohanských krajích se Vojtěch snažil vymýtit zlé nešvary. Lid však jeho snahu vlídně nepřijímal, a tak se vydal biskup za papežem do Říma. Později zde vstoupil do benediktinského kláštera, jejichž hlavním postulátem je „modli se a pracuj.“

V roce 992 se Vojtěch vrací do Čech a zakládá zde první mužský klášter – Břevnovský. Ani po návratu však nemá na růžích ustláno a po krátkém čase se opět vzdává funkce a odchází do dnešního Polska. V roce 995 je jeho rodina Slavníkovců krutě vyvražděna. O dva roky později je sám Vojtěch při snaze předat katolickou nauku pohanským Prusům ubit.

Biskup Vojtěch byl svatořečen v roce 999 a od 11. století byl pokládán za druhého největšího patrona českých zemí po svatém Václavovi. Také je hlavním patronem polské církve a Uher či u nás pražské arcidiecéze. Je mu spoluzasvěcena „hlavní“ česká katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě.


Poznámka: Omlouváme se, že pro technické potíže během nahrávání zde nenaleznete doslovný přepis promluvy otce Jaroslava. Uvedený životopis svatého Vojtěcha byl sepsán především na základě tohoto článku.

(na motiv kázání P. Jaroslava Axlera, 83. dětská mše svatá, Chrudim, pondělí 23. dubna 2007)



Přímluvy: (Wysočtí)
Pane, prosíme Tě za všechny křesťany. Přinášej jim Svůj pokoj.
Pane, prosíme Tě také za všechny nevěřící. Dej se jim poznat.
Pane, prosíme Tě za mír na celém světě.
Dávej nám, Pane, lásku a dopřej nám, abychom se dovedli smířit se svými blízkými.
Prosíme Tě také za všechny nemocné a jinak trpící. Dej jim Svou sílu v jejich putování.