Úryvek z Bible.
„Hleďte, jak velikou lásku nám Otec daroval: byli jsme nazváni dětmi Božími, a jsme jimi. Proto jsme světu cizí, že nepoznal Boha. Milovaní, nyní jsme děti Boží; a ještě nevyšlo najevo, co budeme! Víme však, až se zjeví, že Mu budeme podobni, protože Ho spatříme takového, jaký jest. Každý, kdo má tuto naději v Něho, usiluje být čistý, tak jako On je čistý.“ (První list svatého apoštola Jana, 3. kapitola, 1. až 3. verš)



Myšlenka.
Jak se píše v úryvku, svět nepoznal Boha. A to je škoda. Naše životy by měly co nejlépe svědčit o Pánu. Nebývá však vidět, kdo je křesťan a kdo ne. Přijměme za úkol nést ve svém srdci Ježíše a ukazovat Ho v nejčistším světle. Někdy Boha spíše skrýváme. Nejsme hrdi na svou víru. Nechceme dát najevo, že nejsme „moderní“ jako okolní svět topící se ve svých neřestech. Plamínek zapálený pro Krista nám plápolá nanejvýš v kostele, za jeho zdmi jen nelítostně skomírá.

A přesto tam venku možná někdo čeká, až se podívá do záře Kristova světla. Někdo hledá, ale my svou svíčku nenabízíme. Ačkoliv je to nesmírně těžké, rozsviťme svými svědectvími cestu na cestě k Bohu. Přestože se bojíme ve škole, práci nebo před kamarády hovořit o Pánu, po překonání strachu budeme možná překvapení, jak upřímně a se zájmem si s nimi popovídáme. Duchý Svatý povane nablízku a poradí, co říct.

Prosíme Tě, Bože, pomáhej nám, ať Tě nikdy nezapřeme a pravdivě svědčíme o Tvé lásce.