P. Jaroslav Axler: (Otce Jaroslava zdržela při cestě na mši svatou dopravní situace, a tak se nejprve omluvil za mírné zpoždění.) „Já se omlouvám, vyjížděl jsem včas, ale někdy cesty neubíhají tak rychle, jak by člověk potřeboval. – Poslouchali jsme podobenství, které Pán Ježíš vypravoval. O co v něm šlo? Tam byli nějací lidé, kteří se dohadovali, ale oba říkali něco jiného.“
Děti: „O fíkovníku.“
P. Jaroslav Axler: „Co to je fíkovník?“
Děti: „Asi nějaký strom, na kterém rostou fíky.“
P. Jaroslav Axler: „Ano, dobře. To znamená, že na něm roste ovoce. A Pán Ježíš tento příběh vypráví proto, aby náš život přirovnal k fíkovníku. Co člověk potřebuje od fíkovníku? Představte si, že byste doma zasadily fíkovník – tady to moc neděláme – co byste od něj čekaly?“
Děti: „Ovoce.“
P. Jaroslav Axler: „Přesně tak. A najednou Pán Ježíš říká, že fíkovník v tom podobenství je nějaký jiný. Co totiž ten fíkovník...?“
Děti: „Uschl.“
P. Jaroslav Axler: „To znamená, že žádné ovoce nevyrostlo. – Tak si něco vyzkoušíme. Určitě znáte stromy, na kterých rostou různé dobré věci, které si můžete i koupit. Pojďte, děti, sem dopředu a budeme tahat. Schválně, kdo si co vybere.“ (Děti se před oltářem řadí a postupně se zavřenými oči tahají z igelitové tašky nejrůznější plody.) „Ukažte, co jste si kdo vytáhly. Vidíme, jaké je to pěkné, když na stromě vyroste něco krásného. Vidíte, že to ovoce je různé. Co máš v ruce?“
Děti: „Banán.“
P. Jaroslav Axler: „A jaký je banán? Chutná ti?“
Děti: „Jo.“
P. Jaroslav Axler: „Ty máš taky banán i se samolepkou. Co máš ty?“
Děti: „Pomeranč.“
P. Jaroslav Axler: „Kdo máte rád pomeranč?“ (Kostelem se zvedá les rukou.) „Ten je také dobrý, že jo? – Co jste si vytáhly vy?“
Děti: „Jablko.“
P. Jaroslav Axler: „Ty máš...?“
Děti: „Meloun.“ (Po salvě smíchu z lavic pan farář tajně našeptává správné jméno ovoce.) „Krep.“
P. Jaroslav Axler: „Grep. Není to meloun, ale grep. Pak máme jednoho...“
Děti: „Víno.“
P. Jaroslav Axler: „... vinaře. Pak jeden...“
Děti: „Citrón.“
P. Jaroslav Axler: „Ne, to je pomeranč.“
Děti: „Pomeranč.“
P. Jaroslav Axler: „A jenom jediný z vás si vytáhl takovou malou věc. Copak to je? Co to může být?“
Děti: „Netuším.“
P. Jaroslav Axler: „Tak není to »netuším«. Jirka si vytáhl právě to, co na fíkovníku může vyrůst. Vytáhl si fík. – Shrňme to. Na stromech, které některé u nás rostou a jiné moc ne, si můžeme uvědomit, že na nich roste spousta dobrého ovoce. Každé je jiné, chutná jinak, ale máme ho rádi. – Tak vám děkuji a poprosím vás, abyste mi to sem vrátily. Nebojte se, nepřijdete o to.“ (Děti vrací ovoce do ošatky. Později po mše svaté si na něm směle pochutnají.) „Vyzkoušely jste si, že jestliže má být náš život jako fíkovník a nést ovoce, tak každý živočich je jiný a každý z nás má vydat jiné dobré ovoce, něco jiného ve svém životě udělat. Jako ovoce není stejné, každý z nás má být takový, jako je třeba tento zralý pomeranč, žlutý banán... Znáte to, když si koupíte celý zelený banán.“ (Ušklíbá se.) „Není zralý, není dobrý. Takový je náš život, pokud se nám nedaří, jsme zelení a ne zralí. – Pán Ježíš vypráví příběh právě proto, aby poučil, že každý z nás má vydat dobré ovoce. Náš život má být pěkný, máme konat jenom dobro a nikdy se nenechat odradit. Vinař měl fíkovník, kam chodil tři roky zjišťovat, jestli je dobrý. Bůh s námi má trpělivost, když se nám nedaří. Máme se o Koho opřít. – Až budete jíst dobré ovoce, tak si vzpomeňte, aby váš život byl pěkný, dobrý.“
(kázání P. Jaroslava Axlera, 89. dětská mše svatá, Chrudim, pondělí 15. října 2007)
Přímluvy: (ministranti)
Pane, prosíme za církev. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane, prosíme za církev a za kněze. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane, prosíme za mír ve světě. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane, prosíme za duše v očistci. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane, prosíme za naše rodiny. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane, prosíme za děti v dětských domovech. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane, prosíme za nemocné a trpící lidi. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane Ježíši, prosíme Tě, abychom v životě vždycky vydávali dobré ovoce. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane Ježíši, věříme, že jsi tady s námi, abys vyslyšel tyto naše prosby, neboť Ty žiješ a vládneš na věky věků. Amen.