P. Jan Paseka: Foukni a krása se objeví (kázání)

Evangelium: Lukáš, 6. kapitola, 12. až 19. verš (Vyvolení dvanácti apoštolů)



P. Jan Paseka: „Milé děti, jak jsem řekl už na úvod, před několika dny vám skončily prázdniny. A o prázdninách asi spoustu z vás zažilo krásné věci, třeba výlet s rodiči nebo jste byly někde na táboře nebo u babičky... Určitě jste zažily něco mimořádného. No a před nedávnem opět některým z vás začala škola. To je takový ten stereotyp, že zase musíme ráno brzy vstávat, jít do školy, v osm hodin usednout do lavice, čekat, až přijde pan učitel nebo paní učitelka, být hodní, učit se, občas je nějaká písemka a tak dále... Ale ve škole i o prázdninách jsme pořád s nějakými lidmi. Je tady někdo z vás, kdo by chtěl být pořád sám, děti? Úplně sám, bez nikoho. Bez rodičů, bez maminky, bez tatínka, bez kamarádů, bez sourozenců... Je někdo z vás takový?“ (Rozhlíží se po lavicích.) „Nikdo. Já taky ne. Jestli jste dávaly dobrý pozor, dneska v evangeliu si Pán Ježíš povolal apoštoly. Kolik jich vybral?“

Děti: „Dvanáct.“

P. Jan Paseka: „Výborně. A uměly byste říct nějaké jméno, které tam zaznělo? Slyšeli jsme jich dvanáct, tak kdyby si někdo vzpomněl alespoň na nějaké.“

Děti: „Šimon Petr.“

Děti: „Tomáš.“

Děti: „Matouš.“

Děti: „Filip.“

P. Jan Paseka: „Výborně.“

Děti: „Juda.“

Děti: „Jidáš.“

Děti: „Jakub.“

P. Jan Paseka: „No a tak bychom je vyjmenovali, až bychom se dopočítali. Ale já to říkám, protože Pán Ježíš si je vyvolil, aby Mu pomáhali. Jak jsem řekl na začátku, máme červenou barvu...“ (Ukazuje na štolu.) „... k Duchu Svatému. Apoštolové začali Pánu Ježíši v pravém slova smyslu pomáhat, až když jim byl dán Duch Svatý. To je, jako když někdo z vás hraje na dechový hudební nástroj... Hraje někdo z vás třeba na trubku nebo na flétnu?“

Děti: „Na flétnu.“

P. Jan Paseka: „Ty hraješ na flétnu? A ještě někdo další na nějaký dechový nástroj, do kterého se musí foukat?“

Děti: „Na foukací harmoniku.“

P. Jan Paseka: (Prohlíží si i ostatní zvednuté ruce.) „Výborně. A ti apoštolové, které Pán Ježíš vyvolil, začali krásně působit, až když jim byl dán Duch Svatý. Jako když vy hrajete na dechové nástroje, jejich krásu objevujete, když do nich fouknete. Může to být krásná flétna, krásná trubka, ale to je všechno, pokud do toho nefoukneme – a dobře do toho nefoukneme – neukáže se nám nástroj ve své úplnosti. Většina z vás chodí do školy, stýkáte se s kamarády, a kdo z vás ještě do školy nechodí, tak si třeba hraje s nějakým kamarádem nebo kamarádkou. A tam je taky váš úkol, abyste se chovaly jako apoštolové. Abyste svědčily o Pánu Ježíši. Nemusí to být tím, že budete třeba říkat: »Hele, Leničko, Pán Ježíš tě má rád.« To je dobré, kdybyste řekly. Ale už to, jak se budete chovat... Když třeba vaši kamarádi uvidí, že jim pomáháte, že se vzorně chováte ve škole, nezlobíte tolik jako ostatní. Tím svědčíte o Pánu Ježíši a pomáháte hlásat Boží království, jako to potom dělali apoštolové. Teď společně v přímluvách prosme za to, aby se nám to dařilo. Aby nám Duch Svatý, věrný Pomocník, kterého nám Pán Ježíš dává, pomáhal.“




(kázání P. Jana Paseky, 104. dětská mše svatá, Chrudim, úterý 9. září 2008)



Přímluvy: (ministranti)
S důvěrou předložme Pánu všechny naše prosby.

Ukaž, Pane, všem Svým dětem správnou cestu, která vede k Tobě. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pomoz nám bojovat se zlem a dej, ať Tě nikdy nezradíme. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Dej, ať si navzájem pomáháme. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pomáhej nám v novém školním roce a žehnej našim rodičům a učitelům. Prosíme Tě, vyslyš nás.

Pane Ježíši, věříme, že nás slyšíš a naše prosby taky vyslyšíš. S důvěrou Ti je odevzdáváme, neboť Ty žiješ a kraluješ na věky věků. Amen.