P. Karel Moravec: Uvedení nového faráře (kázání)

Evangelium: Jan, 6. kapitola, 24. až 35. verš (O chlebu života)



P. Karel Moravec: „Symbolicky při dnešním uvedení nového kněze do farnosti Chrudim nám Boží slovo nabízí velmi důležité prvky ze života křesťana: chléb z nebe, živý chléb, kterým je Kristus. A svatý apoštol Pavel v listě Efezanům říká: »Zapřísahám vás, nežijte už tak, jak žijí pohané, učte se žít tak, jak žijí křesťané.« A to bude jeden z hlavních úkolů otce Jiřího a vás všech dohromady, abyste se i vy učili žít jako křesťané, ne jako pohané. Aby se Kristus stával znovu a znovu středem vašeho života. A pokud možno nejenom středem života vás zde shromážděných, ale také středem života tohoto města a všech lidí, kteří v něm žijí, protože nový kněz do farnosti není poslán jenom k těm, kteří chodí do kostela, ale ke všem lidem. Proto také obřad uvedení nového kněze říká, že se má připomenout jak farníkům, tak i jemu, proč ho biskup do farnosti posílá. Co je jeho hlavním úkolem, co od něho můžete čekat a co on může čekat od vás.



Hlásat Boží Slovo

Jedním z hlavních úkolů duchovního správce ve farnosti je hlásání Božího slova. To je jeho povinnost, na to vy máte právo. Ne, aby vám jenom přečetl evangelium, ale aby vám ho vysvětlil, aby vás podle něho svým vlastním příkladem učil žít. K tomu slouží mše svatá, homilie, katecheze, biblické hodiny... To všechno je velké bohatství, které církev zná a nabízí a otec Jiří vám ho určitě také nabídne. Mezi jeho zásadní další povinnosti patří výuka ve víře, homilie, katecheze a také starost o všechny, kdo v této farnosti žijí.

Dokonce proti obvykle zažitému schématu, že farář je tady proto, aby sloužil mši svatou pro ty, kdo přijdou do kostela, říká Kodex církevního práva, že má mít starost o všechny lidi ve farnosti se zvláštním úsilím zaměřeným na ty, kteří přestali žít životem z víry nebo dosud nezačali. Vás je tady možná víc než dvě stě, ale v Chrudimi je stokrát tolik lidí. Když vás tady vidí, řekne si: »Je dobře, že jsou tady, to je krásné, ale naše společná starostlivost je stokrát větší.« Ve chvíli, kdy tato čísla slyšíme, je nám jasné, že to není v silách jednoho člověka, to je váš společný úkol. Otec Jiří vás také k tomu povede a bude dělat všechno, co je v jeho silách, aby se radostná Boží zvěst dostala i k těm, kteří dosud Krista nepoznali – protože těch už je dneska víc nežli těch, kdo ho odmítají. To nemůžeme dělat tak, že si na náměstí otevřeme stánek s novými Biblemi, ale tak, že budeme žít novým, křesťanským životem, jak svatý Pavel připomínal Efezanům. Ten se nevyznačuje jenom tím, že v neděli přijdeme do kostela, ale že Kristus bude středem našeho života. On určuje, co máme chtít a nechtít, a podle Něho se učíme rozlišovat, co je dobré a co špatné.



Víte, jaké starosti má váš duchovní otec?

Dostáváme se ke středu poslání kněze. V kostele – obvykle v ose kostela nebo v centru – bývá oltář a svatostánek. Ukazuje na Krista v Eucharistii, Chléb života, který má být středem života vašeho společenství ve farnosti. Tady budete slavit liturgii, tady se budete společně scházet, prosit o odpuštění, ale zároveň také půjdete domů posilněni Chlebem života… Proč člověk jí? Aby měl sílu jít a konat, konat v síle pokrmu, který přijímá. Svatý Augustin kdysi říkal: »Když přijímáme Chléb života, Krista v Eucharistii, tak je to proto, abychom se Mu stávali podobnými, abychom dovolili Kristu, aby nás proměňoval v Sebe.«

Jedním z důležitých úkolů nového faráře je jeho trvalá snaha o poznání všech věřících. Jeho zájem o vás, účast na vašich starostech a radostech. On to ví, učil se to ve škole. Je dobře, abyste to věděli také vy. A zároveň abyste podobně na to odpovídali. Abyste ho nebrali jenom jako někoho, kdo vám tady slouží. – On se má zajímat o vás, vy se ale také přiměřeně zajímejte o něj. To je někdy důležitá otázka pro farníky: Víte, jaké největší starosti má váš duchovní otec? Ptáme se sami sebe, jak bychom mu mohli pomoct a vyjít vstříc?... Nebudu vám teď napovídat, ale ptejte se. A když nebudete sami znát odpověď, ptejte se jeho. Na začátku, když přijde nový kněz do farnosti, tak většinou mnoho lidí ochotněji spolupracuje, ale pak horlivost opadá. Buďte vytrvalí.



Společné dílo

Jeho dalším úkolem a posláním je pozvání vás všech ke společnému dílu ve farnosti, ke spolurozhodování. Proto mezi důležité nástroje faráře ve farnosti patří Pastorační rada farnosti, která otci Jiřímu, jak vím, v jeho minulém působišti také velmi pomáhala, a Ekonomická rada farnosti, která mu pomáhá zacházet s materiálními věcmi, které musí také do své starostlivosti přijmout. To všechno je vaše účast na společném chodu farnosti. Protože farnost nebude jenom taková, jakou bude chtít mít otec Jiří, ale taková, jakou společně vybudujete. Vy ponesete jeho ve svých modlitbách, on ve svých modlitbách ponese vás.

Když dneska vstoupil poprvé do kostela, klekl si na schod před svatostánek a modlil se. Určitě nejenom za sebe, aby tu byl dobrým knězem, ale taky za vás všechny. Je dobře, když farníci vědí, že se za ně kněz modlí. Protože církev jsme my všichni a navzájem se musíme podporovat, neseme spoluzodpovědnost, vytváříme společenství, kde každý člověk má najít přijetí, pochopení, pomoc, naději. Najít Krista. Navenek to ukazujeme svým životem z víry, co pro každého z nás víra znamená. A jak se taky nedělní mše svatá, Eucharistie, promítá do našeho všedního dne a konání.



Symbol Kristovy přítomnosti a jednoty společenství

V obřadu uvedení nového faráře je ještě několik zajímavostí, které jsme dneska museli trochu změnit, protože obřad uvedení předpokládá, že uděláme procházku po kostele a budeme některé věci komentovat. Ale vy byste je neslyšeli, proto vám je převyprávím odtud.

Mám přivést nového faráře k sedadlu. K tomu, na kterém dnes sedím já, ale to je jeho sedadlo. Je to sedadlo, které připomíná jeho úkol předsedat vám, shromážděným věřícím, a řídit modlitbu a bohoslužbu, abyste mohli stále znovu pociťovat Pánovu přítomnost. Na tom sedadle vykonává službu, ale pro vás je to symbol Kristovy přítomnosti.

Pak bych ho měl dovést k obětnímu stolu, k oltáři. Oltář jemu i vám připomíná, že Eucharistie má být středem života farnosti a společenství. Poutem jednoty i zdrojem síly pro opravdový křesťanský život. Poutem jednoty, protože když přijímáme jednoho Krista a říkáme Mu »Amen« při svatém přijímání, nemůžeme říct »Ano« Kristu a »Ne« člověku, který sedí vedle nás nebo o tři lavice dál. Proto Eucharistie zdůrazňuje jednotu společenství.



Místo hlásání, zrození, smíření a klanění

Dalším místem je tento ambon. Je to místo hlásání Božího slova, místo podání Kristovy nauky, evangelia všem lidem. Odtud se čte evangelium. Odtud vám bude vykládat Boží slovo, povzbuzovat vás, hledat naději pro sebe i pro vás všechny.

Pak by se měl dovést ke křtitelnici. V presbytáři máte nádhernou starobylou křtitelnici, která ukazuje na zdroj živé vody, ze které se při svátosti křtu rodíme k životu věčnému.

Protože nejsme svatí, ale jsme lidé na cestě, pak jedním z míst, kam se také má nový farář dovést, je zpovědnice. Máte ji vzadu, z mého pohledu vlevo. Zde bude kněz čekat přede mší svatou, aby vám nabídl možnost smíření, abyste se mohli dotknout Božího milosrdenství a dovolili Bohu hojivou mocí dotknout se vašich ran a zranění.

To je jedna z nejdůležitějších funkcí faráře. Dnes, kdy jsou mnozí lidé velmi vytíženi, si někdy říkají: »Ten farář má, chudák, hodně práce. Když potřebuji ke zpovědi, je mi to hloupé říct mu, aby se mnou někde chvíli byl – on má mnoho práce.« Když se někdo zeptá kněze: »Máte čas na svátost smíření?« co má odpovědět?... Na co by měl mít víc čas než na to, jak pomoct rozvázat nespravedlivá pouta, jak pomoct najít člověku naději a milosrdenství! Proto kromě ostatních věcí, o kterých jsem mluvil, je to jedna z nejdůležitějších rolí faráře: zprostředkovat Boží milosrdenství. Nebojte se tento nesmírný dar využívat. Někteří kněží říkají: »Kdykoli budeš potřebovat mimo zpovědnici, neboj se mě zatahat za rukáv. Naznač mi, že mě potřebuješ.«

Poslední místo, ke kterému má být kněz přiveden, je svatostánek. Místo, které stále zve k modlitbě, upevňuje důvěrné přátelství s Kristem. I když se mše svatá neslaví, tak jej vidíte přes sklo ve dveřích. Nebo pokud je kostel otevřený, využívejte ho k adoraci...



Poslání farnosti

Dá se říct, že farnost má základní poslání směrem dovnitř i směrem navenek. Směrem dovnitř posilovat se ve víře, poznávat se, naslouchat si, budovat sítě přátelství, vytvářet jedno velké, krásné společenství nebo ve velké farnosti síť malých společenství podle vzoru prvotní církve ze Skutků apoštolů, kdy se scházeli k modlitbám, měli všechno společné,...

A pak má úkoly navenek. Aby se vaše společenství stalo milým pozváním pro všechny, kteří v Chrudimi žijí nebo sem přijdou na návštěvu. Máte největší kostel v Pardubickém kraji. Tak ať přetéká lidmi, kteří posílení Kristovou přítomností a blízkostí odcházejí zase mezi ostatní. Ať ze života a práce farnosti mají užitek všichni studenti a žáci chrudimských škol, ať je i budova arciděkanství po potřebných opravách, které budou muset proběhnout, domovem nejenom pro pátera Jiřího a Tomáše, ale ať zde najdete i vy vlídné zázemí pro své aktivity a vlídné přijetí najde každý, kdo to bude potřebovat. Také věřím, že nutné opravy uvnitř tohoto domu, které jsou naplánované – domu, který se stane místem katecheze a setkávání – nenecháte jenom na otci Jiřím a Tomášovi, ale že podle svých možností pomůžete, každý podle toho, co je mu dáno. Někdo povzbuzením, někdo modlitbou, někdo vlastní prací či příspěvkem na opravu. Vynalézavost ať je veliká. Nepoužívejte lhostejnost a zbytečnou kritiku, která nikam nevede, ale povzbuzení, radu, pomoc, ochotu. To, co nás činí křesťany. To co nás činí zajímavými a přitažlivými.

Ať se chrudimská farnost stane vzkvétající farností. To přeji vám i otci Jiřímu. Otec Josef tady byl šestnáct let. Otec Jiří byl v minulém působišti rovných deset let. Jak dlouho tady bude, to nikdo neví. Nikdo z nás nevíme, kdy nás Pán Bůh zavolá nebo biskup někam odvolá. Jsme jako vojáci, kteří jdou tam, kam dostanou rozkaz. Ale věřím, že otec Jiří tady podle svého svědomí a podle sil, které má, a darů, které dostal – a má jich hodně, objevujte je – pro vás chce být dobrým duchovním otcem. To přeji vám i jemu.

Amen.“



(kázání P. Karla Moravce, mše svatá při uvedení nových kněží do farnosti, Chrudim, neděle 2. srpna 2009)



Přímluvy:
Prosme společně Pána:

Prosíme Tě, Pane, za nového duchovního správce i za ostatní kněze. Naplň je Svým Svatým Duchem, dej jim všechny potřebné dary, aby věrně konali svou službu, a všechny, kdo jsou jim svěřeni, aby vedli bezpečně po cestě spásy. Prosíme Tě, vyslyš nás.

Prosíme Tě, Pane, za našeho biskupa Dominika, ať vede svůj s věrností svému apoštolskému poslání a je vždy Tvým obrazem, obrazem dobrého Pastýře, učitele a služebníka všech. Prosíme Tě, vyslyš nás.

Prosíme Tě, Pane, abys vyvolil mnoho mladých mužů ke kněžskému povolání, aby farnosti nezůstávaly bez pastýře a aby evangelium mohlo být zvěstováno i těm, kteří jsou zatím církvi vzdáleni. Prosíme Tě, vyslyš nás.

Prosíme Tě, Pane, za naši farní rodinu, abychom se za Tebou nechali vést novými duchovními otci, které nám posíláš. Prosíme Tě, vyslyš nás.

Pane a Bože, zachovej nás ve Své lásce a doveď nás všechny do života věčného. Amen.