„Den co den potřebujeme menší i větší naděje, které nás udržují při životě. Tyto naděje však nestačí, pokud schází velká naděje přesahující vše ostatní: Bůh.“

Mé srdce je chudé. Ale stává se bohatým, když ty mu dáš něco ze svého života.
Všichni se mi vysmívají, když na prahu rána se dívám k tobě, když uprostřed života hledám tebe, když v předvečer noci k tobě volám.
Ale já vím: já tě nehledám nadarmo, já k tobě nevolám zbytečně. Koho ty miluješ, ten už není chudý, ale tvůj vyvolený. Tvá láska mě změnila.


(z knihy: Úvahy věřících; Dr. Jaroslav Studený)