P. Jaroslav Axler: „Nejdřív se vás zeptám úvodní větu: »Kdo to anděl je?« Kdyby se vás zeptal kamarád ve škole: »Kdo je to ten anděl?« co byste mu řekli? Zkuste na to přijít.“

(P. Axler obchází děti a ptá se na jejich obrázky andělů)

P. Jaroslav Axler: „Teďka si trošku povíme, co andělé dělají. Kde bydlí?“

Děti: „V nebi.“

P. Jaroslav Axler: „Ano, andělé jsou u Boha. Jelikož jsou u Boha, tak Ho tam chválí, protože Bůh je nekonečně dobrý. Andělé nemohou dělat nic, než Ho chválit za to, jak je dobrý. Bůh je čas od času používá k nějakým úkolům. Anděl totiž znamená posel. Třeba jim svěřil, ať ochraňují v nemoci. Anebo andělé potěšují smutné. Pán Ježíš nepomáhá sám, Pán Ježíš spolupracuje. A používá k tomu právě anděly. Každý z nás má anděla, protože každý z nás stál Pánu Bohu za to, aby nám ho poslal, a tak je dobré občas s ním promluvit, poděkovat a poprosit, aby nás ochraňoval. Říká se, že kdo řídí auto, má dva anděly. Ti nám ukazují cestu a občas nám napoví, co máme dělat. Budeme si pamatovat, že andělé chválí Boha a zároveň je Pán Bůh používá k posláním – chrání lidi.

Já vám moc děkuju. za všechny obrázky. Letos budeme zkoumat, co všechno máme v našem kostele a k čemu to slouží, a proto mně do příště nakreslete váš kostel.“

(kázání P. Jaroslava Axlera, 71. a 72. dětská mše svatá, Chrudim, pondělí 2. října 2006 a pondělí 16. října 2006)



Poznámka: Text byl přepsán ze záznamu na diktafon, nečitelné pasáže byly vynechány. Obě homilie byly „zakomponovány“ do sebe, protože se týkaly stejného tématu. Na přepisu se podílel StanDa Novotný.