Celá velikonoční doba nás vedla ke slavnosti Seslání Ducha svatého, k Letnicím. Ježíš apoštolům už při poslední večeři slíbil Ducha Utěšitele. Když mezi ně přišel po svém zmrtvýchvstání, řekl jim: „Přijměte Ducha svatého...“ V ohnivých jazycích ho vylil o Letnicích. Duch je tedy zaslíben, přichází jako závdavek a nakonec sestupuje v plnosti. To je však jen začátek, protože s Duchem svatým žije církev stále. Znovu si to chceme uvědomit a zakusit právě v těchto dnech, v druhém roce přípravy na cyrilometodějské jubileum – v roce biřmování.

Tato svátost rozvíjí to, co jsme přijali ve křtu. Jsme skrze ni hlouběji začleňováni do Kristova těla – církve, abychom v něm žili jako buňky každodenně oživované Jeho Duchem. Vzpomínám dodnes na září roku 1983, kdy jsem byl biřmován. V Čechách tehdy oficiálně působil pouze jeden biskup – kardinál Tomášek. Jel nás tenkrát celý autobus mladých za ním, do katedrály sv. Víta, aby nám udělil svátost Ducha svatého. Příprava předtím nebyla skoro žádná. Stařičký kněz, který u nás žil a působil v domově důchodců, mně sám od sebe nabídl před samotným biřmováním svátost smíření. Nejprve jsem váhal, styděl jsem se a trochu i bál. Nakonec jsem překonal obavy a v této svátosti prožil setkání s Kristem odpouštějícím a měl tu nejlepší přípravu pro přijetí Ducha svatého. Druhý den byl pro mě okamžik pomazání křižmem zvláštně krásný. Jsem přesvědčený, že tam už jsem dostal od Pána závdavek kněžského povolání. Trvalo sice ještě šest let, než jsem toto povolání rozpoznal a přijal, ale Duch svatý konal své dílo.

Věřím, že Duch vane, kde chce, a působí, jak chce. Jak píše sv. Cyril Jeruzalémský: „Přistupuje k nám tiše a mírně, cítíme jeho sladkost a vůni; jeho jho je velmi lehké. Jeho příchod předcházejí záblesky paprsků světla a poznání. Přichází jako pravý ochránce; přichází přece zachránit a uzdravit, poučit a napomenout, povzbudit a potěšit, dát duši světlo, nejprve duši toho, kdo jej přijímá, a pak jeho působením duši jiných.“ Nedám však dopustit na svátosti, protože jsem zakusil, že Duch svatý skrze ně skutečně přistupuje tiše a mírně. Důvěřujme tomu, že ve všech svátostech, které přijímáme s důvěrou a v pokoře, se na nás Duch svatý hojně vylévá.