Je zcela přirozené, že rodiče chtějí dát svým dětem to nejlepší. Snaží se postarat se o to, aby jejich potomci mohli chodit do dobré školy. Usilují o to, aby byli zapojeni v kvalitních kroužcích, kde se rozvine jejich nadání. Snaží se zajistit, aby děti o prázdninách mohly jet na kvalitní rekreaci. Nemalou část svých příjmů vynakládají na to, aby jejich ratolesti měly hodnotnou stravu, pěkné oblečení a všechny další věci potřebné pro kvalitní život. Rodiče své děti milují, proto slova reklamy „Dát to nejlepší...“ jsou v tomto případě naprosto legitimní.

Chceme dát dětem to nejlepší v přirozeném ohledu a to je správné. Člověk však má nesmrtelnou duši a tím přirozený obzor překračuje. Životní cíle člověka jsou různé, ale ten poslední cíl je nejdůležitější, je jím Bůh sám. To je to nejlepší, co může člověk dostat. I v tomto směru nám na dětech záleží. Proto je jako nemluvňata křtíme, proto pro ně připravujeme katecheze, dětské bohoslužby i letní tábory, proto se pro ně stáváme prvními svědky víry.

Chceme jim dát to nejlepší – Boží lásku. Toho však nejsme sami schopni, vždyť Boží lásku – to nejlepší, co existuje – nevlastníme. Naštěstí jsme už trochu poznali lásku, jakou má Bůh k nám, byli jsme jí obdarováni, a proto se snažíme dětem přiblížit tento nejlepší Dar. Připravujeme je na první svaté přijímání, protože věříme, že v Eucharistii dostává člověk to nejlepší, vlastně Toho Nejlepšího – Krista. Záleží i na dětech, jak budou do tohoto daru postupně dorůstat. Jeden mladý muž vzpomínal na své první svaté přijímání a tvrdil, že tehdy vůbec ničemu nerozuměl. Proto je důležitá nejen zvláštní příprava dětí, ale i naše modlitba za ně.

Od 30. ledna se na faře pravidelně setkávám s rodiči a dětmi, které v neděli, o slavnosti Nejsvětější Trojice, 3. 6. 2012 poprvé přijmou Pána Ježíše v Nejsvětější svátosti. Chceme, aby vše bylo pěkné navenek, ale také toužíme po tom, aby setkání dětí s Pánem Ježíšem bylo niterné a opravdové. Proto se spolu modlíme, zpíváme a vysvětlujeme si všechno, co se svátostí smíření a s Eucharistií souvisí. Děti zdobí svíce pro slavnost a připravily také krásné křestní roušky, které dostanou nově křtěná miminka. Půjdeme ještě na sobotní odpolední výlet, kde upečeme hostie, které pak proměním při slavnosti. Čeká nás i nácvik slavnostní liturgie a mnoho dalšího...

Na tomto místě chci poděkovat vám, rodičům dětí za jejich výchovu ve víře i za čas, který obětujete přípravě na první svaté přijímání. Také děkuji katechetům Dr. Tomáši Pavlíkovi a Mgr. Soně Vtípilové, kteří se dětem s láskou věnují v hodinách náboženství. Nakonec prosím vás všechny, bratři a sestry, modleme se za děti, aby poznaly (a my spolu s nimi), že Bůh nám chce dát to nejlepší.