Pastýřský list k zahájení Roku víry

Bratři a sestry v Kristu,

ve čtvrtek spolu s věřícími z celého světa vstoupíme do Roku víry, který vyhlásil Svatý otec Benedikt XVI. I nás v královéhradecké diecézi tím vyzývá, abychom po celý rok obraceli svou pozornost k víře. Vede ho k tomu poznání, jak velké množství věřících dnes prochází její hlubokou krizí. Rokem víry zároveň oslavíme 50. výročí zahájení Druhého vatikánského koncilu a 20. výročí vydání Katechismu katolické církve, který je jeho plodem. Právě katechismem bychom měli v Roce víry zvlášť pozorně listovat.

Mnozí z nás berou víru jako něco automatického a přestávají o ni kvůli tomu pečovat. Soustředí se na vnější aktivity, křesťanskou službu, ale už ne tolik na jejich zdroj. Rok víry nás má k tomuto zdroji vrátit a pomoci nám, aby nevyhasl, ale naopak sílil.

Svatý otec ve svém apoštolském listě Brána víry (Porta Fidei), kterým tento mimořádný rok vyhlásil, vybízí věřící z celého světa, aby se semkli kolem něho, Petrova nástupce, a následující období spolu s ním prožili jako čas Boží milosti. Abychom všichni společně překročili práh brány víry. Ta je z Boží vůle skrze křest otevřena pro všechny lidi, ale je na každém z nás, abychom se zvedli a vstoupili do ní.

Vyhlášením Roku víry nás Petrův nástupce vede k tomu, abychom všichni znovu objevili cestu k víře v trojjediného Boha, nadšeně se radovali ze setkání s Ježíšem Kristem a skrze něj se znovu obrátili k Otci. Začínající období je také výzvou, abychom svou víru oživovali láskou a vydávali skrze ni svědectví křesťanského života. Pokud svou víru takto obnovíme, vrátí se nám nadšení pro šíření Evangelia a pro novou evangelizaci, které křesťané zvlášť v Evropě často ztrácejí.

K plodnému a důslednému prožití Roku víry je třeba upřímně vyznávat své „Věřím!“ v srdci každého křesťana, v rodinách, v kostelech, v řeholních a farních společenstvích, ale i v zaměstnání či ve škole. Kněžím by v tomto období měla zvlášť ležet na srdci starost o pastorační aktivity a mimořádná péče o liturgii, zejména o Eucharistii, která je vrcholem a zdrojem života církve i víry každého jednotlivce.

Petrův nástupce nás vybízí, abychom v nadcházejícím roce každý znovu objevili obsah své víry. Abychom ji přijímali a vyznávali intenzivně, s novým odhodláním, s důvěrou a radostí. Abychom ji vkládali do svých modliteb a žili podle ní i ve všedním, každodenním životě.

V souladu s výzvou Svatého otce se tedy dnes z celého srdce obracím na Vás, milovaní věřící v naší královéhradecké diecézi. Pastorační úsilí ať se zaměří v první řadě na text vyznání víry a na mimořádnou důležitost Katechismu katolické církve. Vyhlášení Roku víry při příležitosti výročí jeho vydání není náhoda. Svatý otec ve svém apoštolském listě zdůrazňuje, že právě katechismus je „bezpečnou normou pro vyučování víře“ (srv. Porta Fidei, 11). Je to text katechismu, podle čeho můžeme s jistotou rozlišovat, zda je naše víra zdravá. Kdo se staví odmítavě ke katechismu, nemůže o sobě říci, že přijímá a žije katolickou víru. Vždyť předmětem naší víry je i učitelský úřad církve. Katechety v naší diecézi proto vybízím, aby se jejich pastorační úsilí při novém hledání, studiu a výuce víry v tomto období opíralo právě o text tohoto katechismu.

Vás všechny věřící v královéhradecké diecézi chci dnes povzbudit, abyste se nebáli překročit práh brány víry. Otevřená je pro všechny. Zatímco víra sama o sobě je Božím darem, akt víry, překročení prahu této brány, je výsledkem lidské vůle. A protože společně tvoříme Kristovu církev, toto naše počínání je nejen úkonem osobním, ale i společenským. Abychom rozumem i vůlí mohli přijmout obsah víry, je nutné se v ní důsledně zdokonalovat a vzdělávat, hovořit o ní a poznávat tak Boha, v kterého věříme. Víra v Boha, který je láska, je nerozlučně spojena právě s láskou a nemůžeme ji oddělit od jednání a skutků (srv. Jak 2,14-18).

V závěru apoštolského listu Porta Fidei Svatý otec připomíná událost zachycenou ve 2. listě Timoteovi: Když svatý Pavel cítil, že se blíží jeho smrt, prosil svého žáka Timoteje, aby nezlenivěl ve víře a aby o ni usiloval se stejnou vytrvalostí, s jakou to činil, když byl ještě chlapcem (srv. 2,22 a 3,15). Snažme se tedy na svou víru po celý nastávající rok nahlížet nově, s dychtivostí dítěte, které vidí mnoho věcí poprvé.

S vděčností a oddaností Petrovu nástupci svěřuji spolu s ním tento čas milosti do rukou Matky Boží a ze srdce Vám všem na jeho začátku žehnám!

Váš biskup
Jan



V Hradci Králové o památce svatých andělů strážných, dne 2. října 2012