Diecézní setkání ministrantů patří již mezi tradiční akce Královehradecké diecéze. Je to výborná příležitost nejen pro otce biskupa – setkat se se všemi mladými pomocníky u oltáře (neopomenutelnou oporou kněží :-)), ale také – a to především – pro ministranty samotné. Mohou potkat nové věřící kamarády, sdílet se, prohloubit svoji víru a třeba se přiučit něčemu novému z jejich „řemesla“.

Mnohým se jistě vybaví loňské setkání, které hostila naše chrudimská farnost. To letošní – víkendové a v pořadí již 7. – se uskutečnilo v Přibyslavi, městě s bohatou historií a ještě bohatší chutí Jihočeské Madety. Tématem setkání se stal život a dílo bratrů ze Soluně, tedy sv. Cyrila a Metoděje. Mottem pak bylo: „…neboj se, jen věř…“. Chrudimští ministranti (a ministrantky) si samozřejmě setkání nemohli nechat ujít!

Na celý víkend jsme se vypravili pouze ve dvou s nadějí, že v sobotu nás přijedou podpořit i další chrudimští ministranti :-). Hned po příjezdu nás překvapila informace o umístění do (jediné) dívčí skupinky na setkání… V rychlosti nás naše vedoucí seznámila s programem a také se školou, kde jsme byli ubytováni. Delší zastávku jsme udělali pouze v jídelně a to na vynikající večeři. Mohu s klidem říci, že takové množství buchet, koláčků, rolád, bábovek a jiných dobrot se jen tak nevidí. Mňam!

Večerní program pátku se odehrál ve farní stodole! Vyslechli jsme si několik uvítacích proslovů, zazpívali si s místní scholou a zhlédli scénku o životě sv. Cyrila a Metoděje.

Na závěr obdržela každá ze skupinek dřevěný kříž, symbol setkání.

V sobotu, hlavní den setkání, se skupinka opravdu rozrostla i o mladší chrudimské ministranty a ministrantky. Jako posilu do nového dne každý dostal Pribináček a absolvovali jsme krátkou rozcvičku. Po ní jsme se vydali na pouť v okolí Přibyslavi. Cestou jsme plnili nejrůznější úkoly a důkladněji se seznamovali s našimi prvními věrozvěsty. Pouť byla završena krátkou katechezí o kříži a jeho významu.

Následovalo dvojí občerstvení: 1. mše svatá sloužená mons. Janem Vokálem a 2. výborný guláš :-). Odpolední program byl volitelný, každý se mohl rozhodnout pro to, co ho nejvíce lákalo a hlavně, kde ještě bylo volno… (např.: návštěva hasičského muzea v přibyslavském zámku, výtvarné dílny, fotbal, exkurze na letiště ad.) Po programu nás opustili mladší, kteří se vrátili zpět do Chrudimi… Zase jsme byli jenom dva.

Den jsme zakončili tím nejhezčím způsobem – společnou adorací.

V neděli bylo celé setkání završeno slavnostní bohoslužbou koncelebrovanou biskupem Josefem Kajnekem, při které se nezapomnělo hodně děkovat a tleskat :-) (třeba i za opravdu vydařené počasí) . A po vydatném obědě hurá domů! Jako triumf si přivážíme nejen hezké vzpomínky, dobrou náladu, radost a veselí, ale také jeden z oněch dřevěných (procesních) křížů.

Doufám, že (každé) ministrantské setkání opravdu přivádí účastníky k blíže k Bohu a prohlubuje víru, a to si myslím je ta nejdůležitější věc… Takže příští rok zase na shledanou!