Poutní zamyšlení II.

V minulém vydání Salvátoru jsem Vás stručně informoval o poutním místě v Šaštině na Slovensku. Proto Vás chci též stručně informovat o jednom z nejvýznamnějších poutních míst Moravy Velehradu.

Zakladateli kláštera byli na podnět olomouckého biskupa Roberta (1201–1240) moravský markhrabě Vladislav Jindřich se svým bratrem Přemyslem Otakarem I. Klášter a klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie začali budovat cisterciánští mniši kolem roku 1210–1215 nedaleko obce Veligrad, dnešního Starého Města, jehož tradice sahá až do 9. století (863), kdy na Velkou Moravu přišli věrozvěstové Konstantin a Metoděj. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl posvěcen 27. listopadu 1228, kdy byla hotova východní část chrámu.

V roce 1421 vypálili Velehrad moravští husité. Velehrad chátral více než 150 let a obnova začala až na konci 16. století.

V roce 1681 a 1719 vypukly v klášteře obrovské požáry, a tak obnova a celková přestavba byla ukončena 2. října 1735, kdy byl velehradský kostel podruhé vysvěcen.

Po obnově kostela a kláštera začal sílit cyrilometodějský kult a Velehrad je spojován s velkými postavami našich dějin svatým Cyrilem a Metodějem.

Od roku 1890 spravují klášter jezuité.

Papež Pius XI. povýšil chrám na baziliku minor (menší) a dekretem z roku 1932 udělil spolupatronát baziliky svatému Cyrilu a Metoději. Svatý otec Jan Pavel II. navštívil Velehrad 22. 4. 1990. V dubnu 2008 byla bazilika s přilehlými budovami prohlášena za Národní kulturní památku. Letos 5. července se uskuteční oslavy 1150. jubilea od příchodu svatého Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu.

Tímto stručným popisem jsem Vás chtěl seznámit se slavným Velehradem a zároveň pozvat na návštěvu do baziliky.