Nástěnka 2013 - Cyril a Metoděj

Bratři sv. Cyril a Metoděj byli schopni budovat mezi národy vztahy poznání a přátelství, a stali se tak spojovacími články mezi různými kulturami a církevními tradicemi, protože byli neustále ve spojení s Bohem.
(papež František)


Dříve, než otevřeli ústa, aby mluvili, přinesli jako první dar svědectví vlastního životního postoje. Toto znamení na začátku naší víry a jejich život jsou pro náš dnešní křesťanský život nesmírně důležitou výzvou!
(kardinál Miloslav Vlk)


Jejich odkaz tedy spočívá v naději, že i my, jejich dědicové, najdeme nové způsoby, jak srozumitelně lidem okolo předat zvěst, že Bůh nás má rád.
(kardinál Dominik Duka)


V současných okolnostech, ve kterých žije Evropa a evropské národy, poselství této dvojice patronů Evropy neztratilo svěžest. Oni nás i dnes učí, jak budovat společenství evropské rodiny a vážit si zvláštností jednotlivých národů a jejich kultur.
(kardinál Josip Bozanić)


Při formulaci zákonů sv. Cyril a Metoděj nepřevzali jednoduše cizí překlady právního charakteru, ale upravili je podle místních zvyklostí. Cyrilometodějské zákonodárství bylo tedy svébytným právním řádem a poznamenalo vlastně celou oblast střední Evropy. To, co tu soluňští bratři budovali, nebylo nějaké uzavřené ghetto, nějaký spolek, ale integrální životní styl, který zasahoval všechny oblasti života – styl sloužící a otevřený ke všem.
(kardinál Miloslav Vlk)


Nejlepší překlad evangelia, který přichystali svatí bratři Cyril a Metoděj, byl sám jejich život. Víme, že právě lidé vedení vírou, kteří jsou připraveni žít Kristovu lásku, zanechávají nejviditelnější stopy v lidském srdci i v dějinách národů. Takové stopy dodnes rozeznávají nejen věřící, mohou je pochopit lidé každé doby a kultury.
(kardinál Josip Bozanić)


Když prosíme o světlo Ducha Svatého v hledání cest nové evangelizace, jsou nám svatí soluňští bratři příkladem a inspirací. Protože neopustili principy evangelia a nepřekrucovali Boží slovo a nehlásali sami sebe (srov. 2 Kor 4,1-2.5-7), museli strpět i nespravedlivá nařčení a příkoří. Ale tak to v životě podle evangelia chodí, a kdo chce být křesťanem, musí s utrpením počítat, protože takové je pravidlo duchovního života, a ne výjimka.
(kardinál Josip Bozanić)


Kromě velké úcty k lidem a nesobecké péče o jejich blaho měli oba svatí bratři i velkou dávku energie, rozvážnosti, horlivosti a lásky, které jsou nezbytné k tomu, aby se lidem mohlo přinášet světlo víry a ukazovat jim opravdové dobro s nabídkou konkrétní pomoci a aby k němu také dospěli. Proto usilovali o to, aby se ve všem podobali těm, kterým přinášeli evangelium; chtěli se stát částí těchto národů a ve všem sdílet jejich osud.
(bl. Jan Pavel II.)


V evangelizaci započaté soluňskými bratry je třeba trpělivě pokračovat v každodenním životě. Musíme mít odvahu ke svědectví o Kristu ve svém okolí a pokračovat v překladech evangelia, tentokrát do svých skutků a postojů.
(arcibiskup Jan Graubner)