Jarní prázdniny 2014

To, že se každoročně pořádá o jarních prázdninách „zimní tábor“, je vlastně už tradice. Ani letos tomu nebylo jinak. Někdo zůstal doma, někdo odjel někam jinam, ale většina chrudimských dětí a mládeže vyrazila právě do Vápenného Podola.

Tým vedoucích připravil pro nás, účastníky, opravdu bohatý program. Celotáborová hra spočívala v tom, že jsme se vypravili do vesmíru hledat novou planetu, kde bude možno žít. Matička Země na tom už není právě nejlépe.

Vesmír je opravdu rozhlehlý, ale nakonec se nám podařilo naleznout vhodnou planetu, kterou jsme ihned pomocí her začali osidlovat. Nechci žádnou hru vychvalovat nad ostatní, všechny byly skvělé, přesto mě nejvíc zaujala páteční hra na usmíření s domorodci planety nebo hra na získání plánku místa odletu. Nebo středeční průzkumná mise s průchodem „pavučinou“.

Samozřejmě se nesměla opomenout podpora duchovní, takže kromě pravidelných modliteb jsme se mohli účastnit dvou mší svatých, protože nás přijel navštívit otec Jiří.

Nevyhnul se nám ani čtvrteční výlet na hrad Lichnici. Cestou jsme hráli další hry, takže rychle uběhla a navíc jsme poznali nová místa.

Jak už jsem se zmiňovala, tým vedoucích (jmenovitě Soňa, Honza, Klára, Michal a Kuba) byl výborně sehraný a díky tomu mohl vzniknout tak skvělý a nabitý program tábora. I parta účastníků byla úžasná, takže, když se zrovna nic nehrálo, stačilo si prostě povídat s kamarády a člověk se pořád jen smál.

Nesmím zapomenout na naši kuchařku Anežku, která ani tentokrát nezklamala a ukázala své vynikající kuchařské schopnosti. To ostatně pár účastníků poznalo na příbytku centimetrů v pase. :-)

Zdá se mi to, anebo je každý tábor o jarních prázdninách lepší a lepší?

Už teď, sotva pár dní po návratu zpět na Zemi s příznivou zprávou o možném obydlení vesmíru, se těším na další jarní prázdniny.

Závěrem bych si dovolila říct, že jsem s jarními prázdninami a táborem naprosto spokojená, počasí nám – až na drobné výjimky – přálo, můj deník se zaplnil několika dalšími stránkami zážitků. Smím-li pronést i nějakou malou (a nezásadní) výtku, vadila mi lezavá zima na faře, kde jsme byli ubytovaní, ale koneckonců při cestování a objevování vesmíru se musí počítat s trochou nepohodlí:-) Tak zase za rok!