Cyklovýlet do Rakouska

Není to tak dávno, co jsme pro velký zájem o farní cyklovýlet do Rakouska byli zapsaní na „čekací listině“ a doufali, že se uvolní nějaké místo.

O pár týdnů později, jako mávnutím kouzelného proutku, stojíme brzo ráno na parkovišti pod rakouskými Alpami. Čekají nás 4 společné dny plné zážitků, s pro nás v tu dobu neznámými lidmi.

Výlet začínáme prohlídkou starobylého centra Salzburgu. Parkujeme na jednom z náměstí, odkud se jdeme podívat do salzburgské katedrály. Ta nás uchvátila nádherně zdobenými stropními malbami a některé z nás také čtyřmi do čtverce umístěnými varhanami. Projítím změtí uliček a pomocí lanovky jsme se dostali na hrad Hohensalzburg. Před námi se otevřel úplně nový prostor. Na jedné straně vidíme celé město s jeho věžičkami a širokou řekou, na straně druhé se před námi tyčí masivní Alpy ve své kráse.

Druhý den jsme vyrazili na kolech za jezerem Traunsee. Opět se nám naskytla možnost kochat se horskou krajinou s loukami, skálami, průzračně čistými jezery a vším, co k této přírodě neodmyslitelně patří. Věcí, která nás mile překvapila, bylo chování rakouských řidičů vůči cyklistům. Neměli sebemenší problém pustit celou naši skupinu přes křižovatku. Kolem oběda nám začalo pršet, a tak všichni nasadili barevné

pláštěnky. Cestou se naše skupina mírně

rozdělila, ale všichni jsme se zdárně sešli v našem druhém kempu.

Následující ráno opět pršelo. Po poradě jsme se rozhodli, že nepůjdeme nahoru na horu Traunstein, ale turistický výšlap vyměníme za pobyt v termálních lázních. Všichni jsme si ty 4 hodiny užívali. Někdo v masážních bazéncích, jiný ve vířivkách a někdo (čti já a další mladí) také hromadným vláčkem ve venkovním bazéně s proudem vody, který nás vozil neustále dokola. Večer, jako všechny ostatní, jsme společně zpívali známé písně za doprovodu hudebních nástrojů.

V úterý, poslední den našeho pobytu, už nás čekala jen pohodová cesta k jezeru Attersee. Cestou jsme, jako každý den, zalepili a vyměnili pár duší. Kolem poledne jsme dojeli k našemu autobusu a po bleskovém naložení kol už nás čekala jen cesta zpátky – domů.

Po celou dobu našeho výletu s námi byl otec Jiří. Každý den jsme s ním slavili mši svatou, na pro nás nezvyklém místě venku.

Touto cestou bychom chtěli poděkovat organizátorům i ostatním lidem, kteří se podíleli na přípravách a realizaci výletu. Dík patří také všem, kteří nás přátelsky přijali mezi sebe a vytvořili s námi perfektní společenství. Děkujeme za prima strávené čtyři dny a, dá-li Pán, za rok na shledanou. Přidáte se?