Kdybych svůj dům dokonale vyzdobil jedlovými větvičkami, blikajícími světýlky a znějícími zvonky, ale neměl bych lásku ke své rodině, nebyl bych ničím, jen dekoratérem.
Kdybych se namáhal v kuchyni, pekl kila cukroví a kdybych připravil i sváteční tabuli, ale neměl bych lásku ke své rodině, nebyl bych ničím, jen kuchařem.
Kdybych pomáhal v charitní jídelně, v domově důchodců zpíval koledy a všechen svůj majetek rozdal pro chudé, ale neměl bych písně pro své bližní ve svém srdci, nic by mi to nepomohlo.
Kdybych ozdobil vánoční stromeček zářícími anděly a háčkovanými hvězdami, zúčastnil se tisíců oslav a v kostele zpíval koledy, ale neměl bych v srdci Ježíše Krista, tak jsem nepochopil, o co vlastně jde.
Láska přerušuje pečení kvůli objetí dítěte.
Láska nechává stranou ozdoby kvůli polibku manžela či manželky.
Láska je přátelská navzdory spěchu a stresu.
Láska nezávidí jiným jejich domácnost s výběrovým vánočním porcelánem.
Láska neokřikuje děti, aby uhnuly z cesty, ale je vděčná, že tu jsou a že se tu mohou plést.
Láska nedává jen těm, kteří to mohou nějak vrátit, ale s radostí obdarovává právě ty, kteří dárkem odpovědět nemohou.
Láska všechno snáší, všemu věří, vždycky doufá, všechno vydrží. Láska nikdy nezanikne.
Videohry se rozbijí, perlové řetízky se roztrhnou, tenisové rakety zreziví, ale dar lásky zůstává.“
Kéž máme Boha – Lásku ve svém srdci a skrze toto srdce vidíme všechny a všechno kolem sebe.

(podle 1 Kor 13,1–10)