Nástěnka 2015 - Desatero pokoje

Jen pro dnešek
se budu snažit prožít den, aniž bych chtěl vyřešit problém svého života najednou.


Jen pro dnešek
budu co nejpečlivěji dbát na své vystupování, abych se choval důstojně, nebudu nikoho kritizovat a už vůbec se nebudu snažit někoho korigovat nebo napravovat – jenom sám sebe.


Jen pro dnešek
budu šťasten v jistotě, že jsem stvořen pro štěstí.... Nejen na onom, ale také na tomto světě.


Jen pro dnešek
se přizpůsobím okolnostem, aniž bych vyžadoval, aby se okolnosti přizpůsobily mým přáním.


Jen pro dnešek
věnuji deset minut svého času dobré četbě. Dobrá četba je pro život duše stejně nutná, jako je výživa nutná pro život těla.


Jen pro dnešek
vykonám dobrý skutek a nebudu o tom nikomu vyprávět.


Jen pro dnešek
vykonám něco, do čeho se mi vůbec nechce. A kdybych se snad cítil uražen, dám si pozor, aby to nikdo nezpozoroval.


Jen pro dnešek
si připravím přesný program. Možná jej přesně nedodržím, ale určím si jej. A budu se chránit před dvěma zly: před chvatem a nerozhodností.


Jen pro dnešek
budu pevně věřit, že dobrotivá Boží prozřetelnost se o mne stará, jako by mimo mne nebylo nikoho na světě. Budu tomu věřit, i kdyby okolnosti nasvědčovaly opaku.


Jen pro dnešek
nebudu mít strach. Obzvláště nebudu mít strach se radovat ze všeho, co je krásné, a věřit v dobrotu.


Je mi dáno po dobu dvanácti hodin vykonávat dobro. Kdybych si měl myslet, že to mám konat po celý život, vzalo by mi to patrně odvahu.

sv. papež Jan XXIII. (1881-1963)



Lid, který chodil ve tmě, vidí veliké světlo,
obyvatelům temné země vzchází světlo.
Hle, dítě se nám narodilo, syn je nám dán,
vládu má na svém rameni a dostal jméno
Podivuhodný rádce,
mocný Bůh,
Věčný otec,
Kníže pokoje.
Jeho vladařství vzroste a pokoje nebude konce.
(Iz 9,1.5-6)


Lid, který chodí v temnotách