Nástěnka 2017 - Smíření a odpuštění

* Odpustit znamená, že se rozhodneme nenechat si kazit život bolestnou minulostí, přestat si neustále drásat rány, které krvácejí.

* Účelem odpuštění není změnit druhého člověka, ale změnit vlastní postoj, myšlenky, vlastní negativní stav.

* Odpuštění je projevem rozhodnutí podívat se na otázku sporu z vyššího hlediska a vidět vše z nadhledu.

* Odpuštění neznamená servilnost (servus je otrok), ale naopak svobodné postavení se nad to, oč se jedná. Je to pohled na věc, o kterou se jedná, z vyšší perspektivy.

* Odpustit znamená i to, že předáme svůj spor do vyšších rukou a budeme žít nezatíženi tím, co bylo.

* Odpuštění je cesta k vnitřnímu klidu a míru duše.

* Odpuštění nás oprošťuje od zranění, která jsme utrpěli v minulosti.

* Odpuštění je guma, kterou můžeme vymazat bolestnou minulost.

* Oč vlastně při odpuštění jde? Jde o rozhodnutí již dál netrpět, nevyžívat se v nenávisti a zlobě, vzdát se touhy nadále zraňovat druhé a zároveň se také vzdát touhy zraňovat sebe pro to, co se odehrálo v minulosti.

(Se svolením zpracováno podle knihy:
O odpouštění s Jaro Křivohlavým,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.)



Odpouštět znamená vidět zlo v celé jeho nahotě, a přesto se jím nedat uchvátit.
(Johann Christoph Arnold)


SMÍŘENÍ A ODPUŠTĚNÍ JE

Jako
oslava po dlouhém zármutku,
oheň v noci,
otevřená brána v hradbě.

Jako
dopis po dlouhém mlčení,
pozdrav, ve který se nedoufá,
list na uschlé větvi.

Jako
déšť na poušti,
svěží rosa na vyprahlé zemi,
vůně domova pro pohřešované,
přátelství bývalých nepřátel.

Jako
klíč ve vězení,
záchranná loď pro trosečníky,
východisko pro utlačované,
rozzářený obličej.

Jako
slovo z mrtvých úst,
pohled, dávající naději,
světlo na křivolaké cestě,
nově objevený kontinent.

Jako
jaro,
ráno,
píseň,
báseň,
život,
láska,
Bůh – pravé světlo.

Takové je smíření.
Takové je odpuštění.
Takový je pravý pokoj.

(podle Jürgena Wertha)


Odpuštění, to je nepochybně zázrak, je to krajnost lásky. Pokaždé, když je dáno odpuštění, je při tom vždy Bůh.
(Roger Schutz, Pustiny v srdci vydávají květ)


Odpuštění je podoba, kterou na sebe vzala láska, když jí bylo ukřivděno.
(R. Guardini)


Milovat znamená žít láskou, která odpouští. Odpuštění nepramení z úmyslu druhého změnit. To by byla pouhá vypočítavost, která nemá nic společného s nezištností lásky. Člověk odpouští kvůli Kristu.
(Roger Schutz, Pustiny v srdci vydávají květ)


Odpouštět znamená jednat podobně jako Bůh. Projevit lásku, která přemůže zlo.
(P. Aleš Opatrný)


Cesta k uzdravení a smíření nespočívá v naší snaze být lepší než ostatní, ale v přiznání, že jsme jako ostatní.
(Henri J. M. Nouwen: Tady a teď, Zvon, Praha 1997)


Nemiluj chybu kvůli člověku, neměj v nenávisti člověka kvůli chybě.
Člověk je tvůj bližní.
Chyba je nepřítelem tvého bližního.
(sv. Benedikt)


Jako vyvolení Boží, svatí a milovaní, oblečte milosrdný soucit, dobrotu, skromnost, pokoru a trpělivost. Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy. Především však mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti. A ve vašem srdci ať vládne pokoj Kristův, k němuž jste byli povoláni v jedno společné tělo. A buďte vděčni.
(Kol 3,12–15)


Chceš-li být otrokem nějakého člověka, nesnášej ho. Pak s tebou bude ráno, po celý den i v noci. Tenhle člověk s tebou bude také jíst a naruší tvé trávení. Zničí tvou schopnost koncentrace, zničí každou příjemnou chvilku a zbaví tě tvého drahého pokoje i radosti. Vkládáš své štěstí do jeho rukou. Dáváš mu skutečnou moc nad sebou samým. Řešením je odpustit. Musím toho člověka osvobodit od dluhu, který mi má splatit, a musím osvobodit sám sebe od vysoké ceny, kterou za trvalou nespokojenost platím. Existuje mnoho věcí, které o lidech, jež odsuzuji, nevím…
(John Powell: Štěstí začíná uvnitř, Portál 1995)


Odpuštění může v mém srdci způsobit Ježíš. Stačí mu k tomu můj souhlas.


SMÍRNÁ MODLITBA
Ve Tvém jménu, Pane Ježíši,
mocí Ducha svatého, ke cti Otce,
odpouštím všem těm,
kteří mi způsobili nějakou bolest nebo utrpení,
ať už je znám nebo neznám,
ať si je uvědomuji nebo neuvědomuji,
odpouštím jim bez výjimky všechno nedobré,
ať už mi to způsobili vědomě nebo nevědomě.
Ve Tvém jménu, Pane Ježíši,
mocí Tvého svatého Ducha,
osvobozuji všechny tyto osoby navždy,
bezpodmínečně a bez jakékoliv výjimky
od každé viny vůči mně.
A prosím Tě, Pane, abys je všechny zahrnoval
bohatou mírou svého Ducha lásky
a svým požehnáním.
Amen. Aleluja!
(Fernand Frank, arcibiskup lucemburský)