Oslava 15 let Hlubokého koření

Je pondělí, 7. 10. 2002. Ano, 2002. Odbíjí osmnáctá hodina a ve farní kapli se začínají ozývat první tóny nějakého uskupení o pěti lidech, kteří chtějí hudebně doprovodit první dětskou mši svatou. Zatím si ještě nijak neříkají a pravděpodobně ani neví, co za úžasnou životní etapu právě začínají. Všem se asi honí hlavou, jak jejich hraní dopadne a určitě netuší, co všechno spolu zažijí.

Je sobota, 7. 10. 2017. Ano, 2017. Odbíjí půl osmé ráno a výprava 25 lidí odjíždí z chrudimského nádraží do Poděbrad. Proč do Poděbrad a zrovna dnes? Říkáme si Hluboké koření a dnes je to přesně 15 let, co jsme hráli poprvé. Hluboce se chceme kořit našemu Pánu, Ježíši Kristu, odtud ten název, který vznikl až o pár let později. Před patnácti lety nás hrálo pět a jeden z této statečné pětice a zároveň náš první dirigent – P. Vojta Novotný nás pozval do své farnosti, abychom společně oslavili tyto naše krásné narozeniny. A tak jedeme a moc se těšíme, co zažijeme.

Po příjezdu do Poděbrad jsme dostali vystřižené části papírů a po poskládání jsme zjistili, s kým budeme dnešní den „ve skupince“. Abychom mohli poznat toto lázeňské město, museli jsme od místních zjistit odpovědi na několik otázek, které byly více či méně záludné. Opravdu jsme se přesvědčili, že se po kolonádě prochází více návštěvníků, než místních. Poděbradská fara se v onu sobotu otřásla v základech nejen kvůli našemu počtu, ale především závalem smíchu. Zavzpomínali jsme nad fotkami z raných i pozdějších dob Hlubokého koření, kdy jsme ještě vypadali roztomile a zkoušeli poznat, kdo je kdo na fotkách či na jaké společné akci zrovna jsme.

Následně jsme se rozdělili na dvě skupiny – starší 20ti let a mladší. V obou skupinách jsme měli pěkný prostor pro modlitbu – lectio divina nad texty svatého Štěpána. Myslím, že tato část byla obzvlášť zdařilá. A protože nás kromě Pána Ježíše spojuje i hudební doprovázení na mší svatých, začala naše zkouška. Úžasné bylo, že nás bylo opravdu hodně - 26! Na mši svaté, kterou sloužil P. Vojtěch, jsme hráli ve velkolepém složení čtyři kytary, dvoje housle, dvě flétny a hromada zpěváků. U místních jsme sklidili chválu a nadšení a věříme, že se to líbilo i Pánu Bohu.

Fotky z naší oslavy si můžete prohlédnout na www.hlubokekoreni.net.

Pavel Pudil

Článek je převzat z říjnového čísla občasníku Salvátor.