Historie obrazu Nejsvětějšího Salvátora

Legenda

Při plenění Prahy v roce 1648 byl portrét Ježíše Krista součástí švédské kořisti, ale spadl z vozu. Různými cestami se pak dostal k chrudimskému měšťanovi panu Janu Pfeiferovi. Během obsazení Chrudimi švédským vojskem v roce 1648 v domě pana Pfeifera pobýval švédský důstojník se svými vojáky. Ti, jak to bývá zvykem, hráli karty a kostky a Kristovu obrazu se posmívali, až ho nakonec pobodali – to dosvědčují jizvy na obraze: šrám na spánku nad pravým okem, bodné rány na hrudi Spasitele a téměř symetrickou hvězdici tvořící šrámy přes Kristův obličej. Z ran dle legendy vytryskla krev. Obraz před úplným zničením zachránila služebná Dorota Skákalíková. Od té doby jej rodina Pfeiferova měla ve velké úctě.

Obraz Nejsvětějšího Salvátora Chrudim

Salvátorská tradice

V srpnu 1674 J. Pfeifer ukázal obraz chrudimskému děkanovi Samuelu Václavu Hatašovi. Ten se zasloužil o vznik salvátorské tradice, když 5. 4. 1676 nechal obraz vystavit v děkanském kostele k veřejnému uctívání.

Obrazu byly připisovány uzdravující schopnosti, proto byl zvláště ctěn v období morových epidemií (1680 a 1713). V roce 1680 císař Leopold I. s manželkou Eleonorou a svým dvorem pobýval (kvůli moru ve Vídni) v pardubickém zámku a nechal si obraz převézt k soukromé pobožnosti.

Morem byly zasaženy také Slatiňany, zatímco Chrudimi se epidemie vyhnula. Děkan S. V. Hataš tedy vyzval obyvatele Slatiňan, aby slíbili vykonat procesí k salvátorskému obrazu, pokud budou ušetřeni. Rok na to Slatiňanští skutečně uskutečnili děkovnou pouť za záchranu. O této události svědčí i obraz Samuela Anderse, visící v předsíni sakristie. Obraz navštívili dokonce i panovníci – r. 1742 pruský král Friedrich II. a r. 1770 císař Josef II.

Kvůli úctě k obrazu sv. Salvátora se změnilo datum v konání chrudimské pouti. Místo 15. srpna, kdy se slaví svátek Nanebevzetí Panny Marie (titul arciděkanského kostela), je od konce 17. století dnem poutě 6. srpen (či k němu nejbližší neděle), svátek Proměnění Páně, k němuž se oslava sv. Salvátora vztahuje.

Provedení obrazu

Obraz je namalován na lipové desce o rozměrech 44,5 cm × 50,5 cm.

PRAMENY: KOBETIČ, P., PAVLÍK, T., ŠULC, I. A KOL. CHRUDIM. VLASTIVĚDNÁ ENCYKLOPEDIE. MILPO MEDIA S. R. O., PRAHA, 2005. 1. VYDÁNÍ. ISBN 80-903481-4-9

Modlitby

DOBRÝ JEŽÍŠI, SVATÝ SALVÁTORE!
Před Tvou tváří na kolena padám
a s největší vroucností svého srdce
Tě prosím:
Proměň mne nehodného,
uděl mi nového ducha, nové světlo,
novou radost, novou čistotu života,
abych měl silné a statečné srdce
a vytrvale plnil Tvoji vůli,
neboť Ty žiješ a kraluješ
s Otcem a Duchem svatým
na věky věků.
Amen

PANE JEŽÍŠI KRISTE,
který jsi posvětil vítěznou korouhev
svatého kříže svou krví,
dej, prosíme, aby se všichni, kteří plesají,
poctěni slávou svatého kříže,
mohli navěky radovat z Tvé ochrany,
neboť Ty s Otcem a Duchem svatým
žiješ a kraluješ na věky věků.
Amen.