Poděkování
Děkujeme všem kněžím – P. Josefu Smolovi, P. Pavlu Hájkovi a P. Jaroslavu Axlerovi – že jsme s jejich pomocí mohli nahlížet do paragrafů Katechismu katolické církve. Díky nim jsme si položili plno zajímavých otázek a s jejich pomocí nalezli odpověď z křesťanského pohledu. Děkujeme a těšíme se, že v příštím školním roce se podíváme do dalších kapitol Katechismu.
Devátá lekce – P. Pavel Hájek (29. června 2007)
Cílem života je dojít k Bohu. Rodiče dávají svým dětem tělo, Bůh jim dává duši. Na prvotním Evině provinění se svými hříchy podílí každý z nás. Smíření se nám dostalo skrz Ježíše. Když přišel na zem, zůstal Bohem, byl ale i člověkem a jako Bůh přebýval též u Otce, neboť je všudypřítomný. Lidská duše má větší cenu než celý svět.
Modleme se za obrácení lidí.
Osmá lekce – P. Josef Smola (15. června 2007)
K pochopení, že Bůh je jedné podstaty, ale ve třech Osobách, nám mohou napomoci různé příměry: trojlístek, skupenství vody, rodina... Žádný z darů Ducha Svatého by nám neprospěl, kdybychom ho neužívali s láskou (viz 1 Kor 13, 1–8). Bůh je Všemohoucí, Vševědoucí a Všudypřítomný – všechny vlastnosti se navzájem prolínají. Boží všemohoucnost je milující.
Kdo mě zachránil ze zla nebo neštěstí, které mě potkalo?
Sedmá lekce – P. Jaroslav Axler (8. června 2007)
Rozlišujeme apoštolské vyznání víry („Věřím v Boha, Otce všemohoucího, ...“) a nicejsko-cařihradské („Věřím v jednoho Boha, ...“). Bůh je živý, „Ten, který je,“ plný slitování a milostivý, jedině On je, Pravda a Láska. Všechny osoby Boží Trojice jsou na stejné úrovni. I když se nám zjevily postupně, u Boha není čas, a jsou tudíž bez počátku a bez konce.
Co je víra? Kdo je Bůh? Co znamená, že Bůh je Láska?
Šestá lekce – P. Pavel Hájek (25. května 2007)
Bůh nabízí každému člověku víru jako milost a dar. Na nás záleží, zda k Němu osobně přilneme. Bůh respektuje naše právo odmítnout víru. Rozlišujeme dvě fáze: křest a zkušenost víry, kdy svědčíme druhým a rozšiřujeme dary Ducha Svatého. Při eucharistii přijímáme Kristovo Tělo: samotného Boha, Stvořitele a s Ním celé nebe a církev. Tato radost nás nemůže nechat chladnými!
Jak prožívám já svátost oltářní? Jak se modlím?
Pátá lekce – P. Josef Smola (11. května 2007)
Autorem Písma je sám Bůh, který využil nástroje člověka. Bůh ponechává při psaní Bible volnost lidským schopnostem. Ale v důležitých otázkách, které nám prospějí ke spáse, nemůže být chyba – nad tím bděl sám Bůh. Církev vybrala s pomocí Ducha Svatého ty spisy, v nichž nejsou omyly. Papež se neplete ve věcech víry. K vytváření dogmatických prohlášení mu pomáhá i sbor biskupů.
Čtvrtá lekce – P. Pavel Hájek (27. dubna 2007)
Bůh miluje člověka a očekává, že lidé Ho budou milovat. Vírou podřizuje člověk svůj rozum a vůli Bohu. Víra není o tom naučit se pouze poučky, ale osobně přilnout k Bohu. Všechno, co se děje, se koná skrz působení Ducha Svatého. Bible je inspirovaná Duchem Svatým. Naše důstojnost spočívá v tom, že jsme Boží děti a bratři Krista.
Proč chodím v neděli do kostela?
Třetí lekce – P. Josef Smola (13. dubna 2007)
Bůh stvořil člověka blaženého. Jeho blaženost měla růst, ale do vztahu vstoupil hřích. Ježíš je zároveň Bůh i člověk. Aby znovu otevřel cestu do ráje uzavřenou Adamovým hříchem, obětoval se za nás. I ve svém člověčenství zůstal oddaný Bohu. Při smrti bylo zničeno jen Ježíšovo tělo, jako Bůh nemohl zůstat ve smrti, a tak jako první z lidí vstoupil do nebe. Ježíš „sestoupil do pekel,“ aby zde oznámil spravedlivým naději na vykoupení. Oproti prvotní pýše člověka je tu vyjádřena nejhlubší Boží pokora ochotná sestoupit do největšího ponížení, přijmout lidské tělo a podstoupit smrt.
Druhá lekce – P. Josef Smola (30. března 2007)
Víra je vždycky vztahem alespoň dvou stran. Chceme-li uvěřit, musíme naslouchat, poznávat a přijmout za své myšlenky druhých. Kromě každodenní přirozené víry mezi lidmi existuje i víra nadpřirozená, která převyšuje rozumové poznání. Když uvěříme, musíme odpovědět svým jednáním. Každý člověk může rozumem poznat, že existuje Bůh. Vždyť všechny částečky dostaly existenci a pohyb od jiného hybatele. I vesmír proto musí mít svého Původce. Záleží pak na rozhodnutí nás samotných, zda se poznání přemění ve víru, to znamená lásku k Bohu.
Křest svatý nám dopomáhá ke vlitým ctnostem: víře, naději a lásce.
První lekce – P. Pavel Hájek (23. března 2007)
Víra je odpovědí na Boží lásku. Touha po Bohu je vepsána do srdce všech lidí. Základními prameny katolické církve jsou Písmo, učitelský úřad a tradice. Katechismus se skládá ze čtyř částí: vyznání víry, slavení křesťanského tajemství, život v Kristu a křesťanská modlitba.
Z lásky Otce Stvořitele a Syna Vykupitele vzniká Duch Svatý Oživovatel. Dohromady tvoří Boží Trojici. Jen Bůh dává život. Každý člověk se sestává z těla, duše a ducha, které musejí být v rovnováze. Protože Bůh založil církev, není jedno, ve které jsme. Každý člověk může být spasen, když žije správně podle svého přesvědčení a přestože neslyšel o Bohu. Ježíš se zjevil, aby představil Otce – naše náboženství je zjevené.
Kam směřuji?
Odkazy:
Bible
Katechismus katolické církve