P. Jaroslav Axler: „Minule jsme si řekli, že se pokusíte nakreslit nejen abak, ale taky co všechno na něm může být.“ (Poznámka: Abak je stolek, na kterém mají ministranti odložené konvičky, pateny a další potřebné věci, které podávají kněžím při mši svaté.) „Pojďte nám ukázat, jak se vám to povedlo...“ (Děti se staví před obětní stůl se svými obrázky.) „Tady máme stolek, misku a konvičky. Děkuji.“ (Obrací se k druhému obrázku.) „Zde je také miska a konvičky. Díky.“ (Přechází dál.) „A tady taky miska a konvičky. Můžete tu položit své obrázky.“ (Děti opouští své obrázky a jdou si sednout zpátky na svá místa.) „Vidíte, že jste všichni nakreslili úplně to samé. Ale přece jenom na abaku – tady to tak nemáte, proto jste to nakreslili všichni – je normálně ještě...“ (Ukazuje na kalich.) „To je jasné, že jo?“

Děti: „Kalich.“

P. Jaroslav Axler: „K čemu slouží?“

Děti: „Dává se do něj voda a víno.“

P. Jaroslav Axler: „Čeho víc?“

Děti: (Odpovídají různě, nejprve převládá názor...) „Vody.“ (... když pan farář nesouhlasí, přiklání se spíše k druhé alternativě.) „Vína.“

P. Jaroslav Axler: „Spíš vína, dobře. Je tam přítomný Pán Ježíš, je to Jeho Krev.“ (Dívá se opět na abak.) „Tady máme misku a co v ní je?“

Děti: „Hostie.“

P. Jaroslav Axler: „A co jsou hostie?“

Děti: „Chleba.“

P. Jaroslav Axler: „Nekvašená chleba, že jo? Potom máme konvičky. V ruce mám ještě něco. Co to je?“ (Svírá v dlaních bílou látku.)

Děti: „Lavabo.“

P. Jaroslav Axler: „Lavabo je tamto mezi konvičkami, protože to znamená »umývat se«. Co je ale toto? Pu-...“

Děti: „Purifikatorium!“

P. Jaroslav Axler: „Purifikatorium. Pochází také od slova »čistit«, když kněz čistí kalich. A tohle?“ (Zvedá jinou bílou látku.) „To není ubrus, ale je to – cizí slovo – korporál. Pokaždé, když kněz slouží mši svatou, tak ho takhle pěkně poskládá – jako knížku: to znamená doleva, doprava, dolů.“ (Názorně předvádí.) „Je na něm křížek, který označí, že má být u vás. Na abaku máme kalich s korporálem. Ještě tam můžeme někdy něco mít. Co by se tam ještě dalo dát? Třeba když budete v kostele a ministranti nosí svíčky, tak je tam mají také položené. Zdálo by se, že ten abak je stolek, kam se mohou odkládat věci, které se nám nehodí tady, tak je dáme sem... Jo a ještě jednu věc tady máme.“ (Pátrá po stolku a ukazuje lidem vybraný předmět.)

Děti: „Patena.“

P. Jaroslav Axler: „Je to patena, která buďto slouží k tomu, aby na ní kněz proměňoval velkou hostii, nebo slouží na co? Ukaž mi to.“

Děti: (Jedno z dětí si přikládá patenu na krk.)

P. Jaroslav Axler: „Sám sobě, dobře. Používá se, aby nespadlo Tělo Kristovo na zem... Já jsem tak přemýšlel, že abak je takový stolek, který bývá někde stranou, většinou není moc vidět. Říkal jsem si, že by se mohlo zdát, že není tolik důležitý. Že třeba oltář je důležitější. Pak mě napadlo, že kdybychom neměli ten abak, tak by se oltář stal takovým »odkladištěm« všeho možného. Třeba by se nám tam ani všechno nevešlo, kdyby byl menší. Říkal jsem si, že aby byl pěkný oltář, tak abak moc a moc potřebujeme. A tak je to také v běžném životě, kde se nám některé věci mohou zdát podřadné nebo nedůležité. Ale slouží k tomu, aby náš život byl opravdu uspořádaný a pěkný. Když se nám někdy nechce do takových těch malých věcí, které se nám zdají nedůležité, tak se nám třeba ani nechce do těch velkých. Jak říká Pán Ježíš, kdo je věrný v malé věci, bude věrný i ve velké. Takže abak, na který dáváme všechny ty věci na mši, nám může připomenout, že žádná věc, ani ta nejmenší, kterou děláme poctivě, pořádně a správně, nezůstane před Bohem zapomenutá. A hlavně k něčemu nám pomůže, abychom to měli v životě pěkné...“



(kázání P. Jaroslava Axlera, 82. dětská mše svatá, Chrudim, pondělí 2. dubna 2007)



Přímluvy: (Fidlerovi)
Teď budeme společně prosit Pána Ježíše za sebe i za druhé.

Pane, posiluj všechny, kteří rádi slouží Bohu i jiným lidem. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Naplň Svou odvahou všechny, kteří nemohli uskutečnit to, co si předsevzali. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Ukaž těm, kteří jsou nespokojeni, kolika lidem se vede ještě hůř. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Posiluj všechny, kteří musí nést těžký kříž: nemocné, uvězněné, osamělé a zarmoucené. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Prosím Tě, Pane, za naši kamarádku Marušku. Naplň ji Svým pokojem a uzdrav její duši. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Ukaž těm, udělali něco špatně, že mohou začít znovu, protože jsi jim odpustil. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane Ježíši, prosíme Tě, ať si vždycky dokážeme na Tebe vzpomenout, i když se nám do něčeho nechce. Prosíme Tě, vyslyš nás.

Pane Ježíši, věříme, že nás slyšíš, a proto od nás přijmi tyto prosby, neboť Ty žiješ a vládneš na věky věků. Amen.