P. Jaroslav Axler: »Když byla vloni poslední mše svatá, tak – jestli si to pamatujete – jsme bilancovali a připomněli si, že stejně jako dostaneme vysvědčení, dá nám ho i Pán Bůh na konci života. Dneska si nebudeme povídat o vysvědčení, ale uděláme si takové opakování. Jako ve škole jste si některé věci musely zopakovat, abyste dostaly dobré známky – určitě se vám to povedlo.« (Někdo z dětí kroutí hlavou.) »Některým se to nepovedlo, ale snažily se. Zkusíme si zopakovat, co jsme dělali. O čem jsme si celý rok povídali?«
Děti: »O Pánu Ježíši.«
P. Jaroslav Axler: »Určitě jsme Ho nevynechali. A co jste kreslily?«
Děti: »Obrázky.«
P. Jaroslav Axler: (Smích.) »Ano, kreslily jste obrázky. Dobře, Verčo. Co jste na ně kreslily? Vždycky tam byly různé věci, které souvisely s čím?«
Děti: »Byly to obrázky o kostele.«
P. Jaroslav Axler: »Ano. Celé to bylo o tom, že jsme se snažili poznat náš kostel a věci, které v něm máme, k čemu nám slouží a jak je používáme. Co jsme dělali minule? Měl jsem tady hodně knížek. To znamená, že jsme si říkali o knížkách, které používáme v kostele při mši. Kromě knížek jste kreslily?«
Děti: »Kostel.«
P. Jaroslav Axler: »Správně. A z kostela věci, na kterých sedíme, třeba lavice. Pak jste kreslily místo, odkud se hlásá Boží Slovo, odkud mluví Pán Ježíš. Také místo, kde se Pán Ježíš zpřítomňuje – oltář. Pak jste kreslily různé jiné věci které máme v kostele. Jako třeba křížovou cestu. Ne, tu jste nekreslily, tu jsem kreslil já. Pak jsme si říkali, co můžeme v kostele dělat, že tady máme různá světla, můžeme tu křtít, pak věci, ve kterých je v kostele voda – kropenku a křtitelnici. Bylo by toho v kostele ještě mnoho co nakreslit. Když se podíváte kolem sebe, tak tady máme spoustu krásných obrazů, soch, křížů. Ale já bych se chtěl dneska zastavit u jedné moc důležité věci. U něčeho, co je ještě důležitější než všechno to krásné, co tady v kostele máme. V Písmu svatém totiž čteme, že ten nejvzácnější Boží chrám není ani chrudimský kostel, který je moc pěkný, není to třeba ani katedrála svatého Jana v Lateráně v Římě, nebo kostel, který má papež – svatý Petr. Viděly jste ho třeba někdy v televizi? My jsme tam teď s farností byli, tak jsme si ho prošli. Je to opravdu obrovský kostel, mnohokrát, mnohokrát větší než tady v Chrudimi. Ale ani tento kostel není chrám, ve kterém se Pánu Ježíši nejvíc líbí. Chrám, ve kterém se Pánu Ježíši nejvíc líbí, je naše srdce. Tam přichází úplně nejradši. Takže tohle si budeme pamatovat z celého roku. Že všechny krásné věci, které máme a používáme, nám slouží k jedné věci: aby totiž Pán Ježíš mohl přijít i k nám, do srdce, protože to je Jeho nejhezčí chrám. Máme se také snažit, aby byl pěkně vyzdobený. Vy to tady máte pěkně vymalované, jsou tu květiny, aby to tu bylo slavnostní. Máme se snažit, aby naše srdce bylo připravené. Abychom měli rádi bližní, byli pečliví, obětaví, abychom byli tak, jak si Pán Ježíš přeje. Nyní Ho poprosíme, aby nám pomohl, aby naše srdce bylo připravené. Dneska při mši svaté, protože se chystáte na prázdniny, můžeme prosit, abychom je dobře prožili, abychom si odpočinuli a něco pěkného prožili, ale hlavně, aby v našem srdci byl pořád Pán Ježíš.«
(kázání P. Jaroslava Axlera, 86. dětská mše svatá, Chrudim, pondělí 18. června 2007)
Přímluvy: (Kopečtí)
Nyní budeme společně prosit našeho Pána.
Pane, prosíme Tě za celou církev, svatého otce, za všechny biskupy, za kněze a řeholníky a za jednotu křesťanů. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane, prosíme za mír ve světě a v našich srdcích. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane, prosíme také, aby v našich rodinách vládl pokoj, láska, porozumění, zvláště mezi rodiči a dospívajícími. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane, prosíme za dary Ducha Svatého pro sebe, naše rodiče a učitele. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane, ochraňuj náš o prázdninách, abychom se v září mohli zase sejít. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane, prosíme Tě také za všechna místa, kde se válčí, za všechny, kteří se snaží usilovat o mír. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane, prosíme Tě, přijmi tuto mši svatou za nás zde přítomné. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane Ježíši, Ty jsi dobrý. Věřím, že jsi zde s námi. Proto Ti předkládáme sami sebe i tyto naše prosby. Neboť Ty žiješ a vládneš na věky věků. Amen.
Přinášení darů:
Pane, přinášíme Ti hudební nástroje jako symbol hudby, protože kdo zpívá a hraje, dvakrát se modlí.
Pane, přinášíme Ti taštičku první pomoci, abys nad námi po celé prázdniny držel ochrannou ruku.
Pane, přinášíme Ti sluneční brýle, abychom nepřehlíželi problémy druhých lidí a byli všímaví.
Pane, přinášíme Ti aktovku a děkujeme Ti za úspěšný konec školního roku.
Pane, přinášíme Ti boty, abys nás vedl v životě po správných cestách.
Pane, přinášíme Ti mobilní telefon, abychom nepřeslechli Tvé volání.
Pane, přinášíme Ti srdce jako symbol lásky, protože bez lásky bychom nebyli nic.
Pane, přinášíme Ti sirky, abys nás zapálil plamenem správného života.
Pane, přinášíme Ti růženec jako symbol toho, že se na Tebe snažíme nezapomenout.
A nyní Ti, Pane, přinášíme to, co dáváš Ty nám: chleba a víno.