P. Jaroslav Axler: „Určitě jste to podobenství poslouchaly dobře, a tak mi řeknete, co v něm Pán Ježíš používá za rostliny, které tam rostou. Byly aspoň dvě. Ta první...“

Děti: „... pšenice.“

P. Jaroslav Axler: „A druhá?“

Děti: „Plevel.“

P. Jaroslav Axler: „Zasívaly jste doma někdy něco? Nebo sázely? Když si koupíte nějaký druh, dobře víte, co tam je. Ale pokud je budete mít vedle sebe nasypané na jedné misce, pokud nejste úplně zdatné, nepoznáte je, než vám něco vyroste. Pak se člověk může divit, protože to popletl – třeba si myslel, že zasel něco dobrého, ale vyrostlo, co se vůbec jíst nedalo. Pán Ježíš říká, že stejně je to v našem životě. Na tomto světě žijí lidé dobří i špatní. A my je úplně vždycky nerozeznáme. To ví jenom Pán Bůh. Proto nemáme soudit, jestli někdo dobrý je, nebo ne. Nevíme, co v člověku doopravdy je a proč to tak dělá. To posuzovat nemáme, říká Pán Ježíš. Někdy se může semínko zdát dobré, ale vůbec dobré není...“ (Ohlíží se za sebe.) „Když se třeba sázela tahle rostlina – je pěkná, vyrostla, dobře se tu o ní starají a daří se jí tu pěkně. Co se s ní stane, když se přestane zalévat?“

Děti: „Uschne.“

P. Jaroslav Axler: „Byla by zelená?“

Děti: „Ne.“

P. Jaroslav Axler: „Jaká by byla?“

Děti: „Žlutá.“

P. Jaroslav Axler: „Žlutá, hnědá, šedivá... Nebyla by pěkná. S lidmi to je stejné. Někdy i my jsme dobří. Pokud nebudeme »zalévat« Boží milostí, tím, že se modlíme, že máme rádi Pána Ježíše a snažíme se žít podle Jeho příkladu, tak bychom »uschli«. Já bych použil ještě jeden příklad, který jste možná zažily minulý rok na Mikuláše.“ (Vytahuje ze své skrýše balíček.) „Co to je?“

Děti: „Bonbony.“

P. Jaroslav Axler: „Jsou dobré, z Itálie, karamelové s eukalyptem. Vezměte si...“ (Nabízí sladkosti dětem v první řadě.) „Máte bonbony?“

Děti: (Jedno dítě souhlasně pokyvuje, zbylé dvě se tváří rozpačitě.)

P. Jaroslav Axler: „Ty jo. A vy?“ (Obrací se na zaražené děti.)

Děti: „Ne.“

P. Jaroslav Axler: „Jak to?“

Děti: „Máme prázdný papírek.“

P. Jaroslav Axler: „Jen zamotaný papírek. – Nějaké bonbony mi ještě zbyly, tak se po mši do nich dáme. – Vidíte: zdálo se, že všechno budou bonbony a nakonec bonbon tam byl jenom jeden a vám zůstaly prázdné papíry. Pán Ježíš nás podobenstvím varuje, že máme být takoví...“ (Ukazuje »plný« bonbon.) „Máme v sobě mít Jeho milost. Nemáme být prázdní, ale naplnění. Můžeme se zdát, že jsme dobří – třeba bychom se přetvařovali – a přitom bychom dobří nebyli. Třeba bychom druhým lidem nepřáli a přitom se na ně krásně usmívali. Znáte to, že jo? »Dobrý den, to jsem ráda, že vás vidím,« a v srdci? »Ále, já mám jiné starosti a ta má na sobě dneska strašný věci.« Rozumíte, jo? Takoví být nemáme. Máme být »plní«. To, co si myslíme, jací jsme, stejně jednáme. Máme být jako pšenice nebo naplněné bonbony. Stejně jako rostlina, aby pěkně rostla, potřebuje Boží vláhu. Máme být ne plevel, který škodí a ubírá sílu druhým, ale máme být krásná rostlina v Božím poli. To nám Pán Ježíš dneska chtěl říct.“



(kázání P. Jaroslava Axlera, 95. dětská mše svatá, Chrudim, pondělí 4. února 2008)



Přímluvy: (Šmídkovi)
Prosme společně u Boha za to, co potřebujeme my i ostatní.

Pane, prosíme Tě za celou církev, kéž je jediným a pravým společenstvím založeným na víře, naději a lásce. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane, prosíme Tě za našeho papeže Benedikta, za všechny biskupy, kněze a jáhny. Ať jsou Tvým nástrojem a nositeli Tvé radostné zvěsti. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane, prosíme Tě za ty, kteří Tě odmítají nebo Tě dosud ještě nepoznali, kéž se jim dostane opradové poznání. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane, prosíme Tě za ty, kteří něco strádají, ať už v nemoci, pronásledování, ve strastech a bolestech, které někdy život přináší. Buď, Pane, jejich útěchou a radostí. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane, prosíme Tě za nás všechny, za naše rodiny, přátele, blízké i za ty, kteří nás nemají rádi. Naplň srdce nás všech opravdovou radostí, pokojem a láskou. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane, prosíme Tě také za ty, kteří nás už předešli na věčnost. Kéž se mohou radovat ve Tvém nebeském království. Prosíme Tě, vyslyš nás.

Pane Ježíši, svěřujeme Ti tyto naše prosby, neboť Ty žiješ a vládneš na věky věků. Amen.