(Poznámka: Text vznikl před rokem v rámci přípravy na maturitní písemnou práci z češtiny. Letos byl jen mírně upraven. Jedná se o shrnutí základních faktů z života velkého papeže přelomu tisíciletí. Zdrojem, ze kterého jsem čerpal, byly tehdy odvysílané televizní pořady. Za případné nesprávně uvedené údaje se omlouvám.)

Jan Pavel II., vlastním jménem Karol Wojtyla, se narodil 18. května 1920 v polských Wadovicích nedaleko Krakova. V tomto městě žila velká část Židů, ale on pocházel z křesťanské rodiny. Karol Wojtyla prožil tragické dětství – zemřeli mu matka a starší bratr. Když bylo Karolovi devatenáct let, vypukla druhá světová válka. Protože byl ještě student, nebyl mobilizován. Po čtrnácti dnech Stalin přepadl Polsko a dva tisíce wadovských Židů byly poslány do koncentračního tábora v Osvětimi. Wojtyla v tuto krušnou dobu pracoval v kamenolomu a stal se členem tajného semináře. Krátce po válce byl vysvěcen na kněze a krakovským arcibiskupem poslán do Říma. Když mu bylo devětatřicet let, byl jmenován biskupem. Během pontifikátu Pavla VI. se stal kardinálem. V roce 1978 byl zvolen papežem Jan Pavel I. Po třiatřiceti dnech ale nečekaně dostal infarkt a zemřel. Kardinálové se sešli znovu a tentokrát si vybrali polského kardinála Karola Wojtylu, který přijal jméno Jan Pavel II. Papežem se tak stal po čtyřech stoletích neitalský biskup. Měl před sebou těžké úkoly. Stal se nejvyšším církevním hodnostářem a státníkem nejmenšího státu světa – Vatikánu. Kromě toho řídil tisk, rozhlas a stočlennou gardu...

Jako každý papež bydlel Jan Pavel II. ve třetím poschodí arcibiskupského paláce. Mnoho hodin strávil při modlitbách ve své kapli před sochou Matky Boží z Čenstochové. Denní program mu začínal mší svatou v sedm hodin. Hodinu před polednem sešel do druhého patra a v reprezentativních místnostech přijímal návštěvy. Nejvíce se těšil na středu, kdy vítal prosté lidi. Po obědě a odpočinku trávil čas na zahradě, kde při chůzi četl breviář, a v pracovně, kde psal.

Jeho úkolem bylo posvěcovat nové biskupy a kněze, vládnout křesťanské církvi a učit. Učení miloval nejvíc. Viděl v mládeži budoucnost a věděl, že není těžké ji strhnout špatným směrem. Proto se od osmdesátých let konají světové dny mládeže. Tato setkání proběhla například v Čenstochové, v Denveru a v Manile (kde v roce 1995 byly čtyři miliony lidí) a v posledních letech v Paříži (1997), v Římě (2000) a v Torontu (2002). Světový den mládeže v Kolíně nad Rýnem v srpnu 2005 sledovat už z nebe...

Jan Pavel II. bojoval od počátku proti komunismu. Nedlouho po svém zvolení vystoupil s projevem, kde vyzval národy, aby se nebály a otevřely své hranice. V rodném Polsku tento projev spolu s návštěvou papeže v roce 1979 vyvolal reakci. Vzniklo hnutí Solidarita, kterým šlo o dodržování lidských práv, ne o pozice politiků. Jan Pavel II. pozval představitele Solidarity Lecha Walensu do Vatikánu, kde ho podpořil svým projevem. Sověti byli situací znepokojeni, a tak zorganizovali skupinu lidí, která měla papeže zabít.

Při pravidelné audienci ve středu 13. května 1981, kdy bylo výročí zjevení Panny Marie ve Fatimě, zdravil papež z vozu věřící na Svatopetrském náměstí. Sedmnáct minut po sedmnácté hodině ho postřelil z bezprostřední blízkosti třiadvacetiletý turecký atentátník. Papež se zhroutil, ale věřil, že přežije. Po pětihodinové operaci se ho podařilo zachránit. Brzy po uzdravení papež neváhal a sešel se s člověkem, který ho málem zabil a který byl odsouzen k doživotnímu trestu. Střelec, který se předtím vždycky trefil, se tentokrát naštěstí zmýlil. „Jedna ruka vystřelila, druhou vedla Panna Marie z Fatimy,“ řekl papež. Rok poté navštívil poutní místo ve Fatimě. Kulka, kterou byl postřelen, byla vloženy do koruny Mariiny sochy. Říká se, že atentát zosnovala sovětská KGB.

Věčně usměvavý Jan Pavel II., který se v mládí věnoval lyžování a fotbalu, celý život bojoval proti potratům, euthanasii, trestům smrti, antikoncepci a válkám. Člověk přeci nemůže ukončit lidský život, ani bránit jeho vzniku. Toto právo má jen Bůh. Svoje názory se nebál říci při zahraničních návštěvách v Americe či Africe.

Poslední papež 20. století se setkal s mnoha významnými politiky. Snažil se sjednotit křesťany s ostatními církvemi. Klíčovým byla jeho návštěva římské synagogy. Velkou novinkou byly zahraniční cesty, kterých podnikl více než sto. Během téměř sedmadvacetiletého pontifikátu navštívil například Polsko, Slovensko, Francii, Německo, Rakousko, Řecko, Spojené státy Americké, Kanadu, africké státy a další. V Čechách byl celkem třikrát. Kromě Prahy navštívil v roce 1990, krátce po revoluci, Velehrad. O pět let později křičeli mladí u Olomouce: „Svatý Kopeček plný je tvých oveček.“ Tisíc let po mučenické smrti svatého Vojtěcha, v roce 1997, navštívil Jan Pavel II. Hradec Králové. V letech 1995 a 2003 uvedl do funkce kardinála dva Čechy – Miloslava Vlka a Tomáše Špidlíka.

V posledních letech byl nejvyšší římský biskup hodně nemocný – trpěl Parkinsonovou chorobou. Přesto bojoval s těžkou chorobou a nadále navštěvoval cizí země. Na začátku roku 2005 měl problémy s dýcháním a dvakrát byl hospitalizován v nemocnici. Byla mu provedena tracheotomie, při které ztratil řeč. Tradičního poselství Urbi et Orbi (Městu a světu) se sice o loňských Velikonocích zúčastnil, ale projev musel přečíst jiný kardinál. Tradiční pozdrav ve světových jazycích nemohl být pronesen. Papež dal davu požehnaní a vysloužil si potlesk. Bylo vidět, že by rád něco řekl, ale nemohl. Dav dojatě tleskal...

O pět dnů později se stal Jan Pavel II. nejsledovanější osobou světa. Každou hodinu chodily zprávy o jeho horšícím se zdravotním stavu. Na celém světě se modlili věřící za jeho zdraví. Lékaři přišli se zprávou, že papež nemá šanci přežít víkend. Polský rodák věděl o tom, že si ho Pán k sobě brzy zavolá, a tak odmítl převoz do nemocnice. V sobotu 2. dubna 2005, necelý týden po Božím hodu velikonočním, ve 21 hodin a 37 minut, vydechl naposledy. Zemřel jeden z nejvýznamnějších papežů v historii církve.

V mnoha zemích byl vyhlášen smutek, vlajky byly staženy na půl žerdi, zvonily zvony. Fotbalová utkání italské ligy byla přesunuta. Stovky státníků a miliony věřících se sjely do Říma. Především polští poutníci přišli vzdát díky nejslavnějšímu rodáku. S Janem Pavlem II. se svět rozloučil v pátek 8. dubna 2005.

Nástupcem Jana Pavla II. na Petrově stolci se stal německý kardinál Josef Ratzinger, který přijal jméno Benedikt XVI. Doufejme, že také dokáže zaujmout ostatní lidi a že se mu povede sjednotit křesťany.