SMYSL A BOHATSTVÍ POSTNÍ DOBY

"Doba postní připravuje věřící ke slavení velikonočního tajemství, a to jednak připomínáním křtu nebo přípravou na jeho přijetí, jednak pokáním." (SC 109)

Tato (koncilní) slova vyjadřují smysl postní doby a její celé bohatství. Postní doba tedy není pouze několik pochmurných týdnů věnovaných rozjímání o utrpení Páně. Jsou to především dny přípravy na nové prožití velikonočních svátků.

Tato příprava může probíhat jak připomínkou svého vlastního křtu a jeho významu, tak konáním skutků pokání (modlitba, odříkání – půst, almužna – činění dobra pomocí toho, co jsme si odřekli, smíření). Skutky pokání nemají význam samy v sobě, ale mají nás obracet ke Kristu. Naše cesta víry a obrácení potřebuje posilu a orientaci neustálým nasloucháním Božímu slovu, protože jen to v nás dovede dokončit proces růstu a zrání.


NEMÁME ZACHRÁNIT SVĚT
Každý den se stává tolik hrozných věcí, že nevíme, zda ta trocha dobra, které odvedeme my, má vůbec ještě nějaký smysl. Když pouze několik tisíc mil od nás lidé hladoví, když války zuří téměř u našich hranic, když nesčetní lidé v našich městech nemají své domovy, vypadají naše vlastní činnosti nicotně. Takové úvahy nás však mohou ochromit a oslabit.

A tady nabývá důležitosti slovo "povolání". Nejsme totiž povoláni k tomu, abychom zachránili svět, vyřešili všechny problémy a pomohli všem lidem. Ale každý z nás má své jedinečné povolání ve své rodině, na pracovišti, ve světě. Nesmíme přestávat prosit Boha, aby nám pomohl jasně vidět, co je naším povoláním, a aby nám dal sílu toto povolání prožít s důvěrou. Potom zjistíme, že být věrný své malé roli je pro člověka právě tím nejléčivějším prostředkem na nemoci této doby.
(Se svolením převzato z knihy J. Nouwena: Chléb na cestu, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.)


KÉŽ TATO POSTNÍ DOBA ...
Kéž tato postní doba přinese změnu do našeho života!

Postní doba je čas, ve kterém znovu prožíváme Ježíšovo utrpení. Kéž pro nás není tato doba jen dobou rozjitřených citů, ale kéž je dobou změny v našem životě. Změny, k níž dochází spoluprací s Boží milostí a jež vede k pravému sebeobětování. Má-li být oběť pravá, musí něco stát; musí bolet; musí nás vyprázdnit od nás samých. Prožívejme Kristovo utrpení den za dnem.


NEBOJTE SE MILOVAT
Láska začíná doma. Vše záleží na tom, jak se milujeme navzájem. Kéž žijete v této lásce a šíříte vůni Ježíšovy lásky všude tam, kam jdete. Nebojte se milovat, až to bude bolet, neboť tak miloval Ježíš.
(Matka Tereza)
(Se svolením převzato z knihy Myšlenky na každý den 3, kterou vydalo nakladatelství Nové město.)