Jako hluchý jsem...
když mě někdo volá, a já dělám, že ho neslyším.
když nedávám pozor, co druzí říkají.
když slibuji, že poslechnu, a přitom neposlechnu.
když někdo potřebuje pomoc, a já dělám, že neslyším.
když slyším, že se něco nemá, a přesto to udělám.
když slyším jen to, co chci slyšet.
když neumím žít chvíli v tichu.

Jako němý jsem...
když zapomenu pozdravit, poprosit nebo poděkovat.
když o někom řeknu, co není pravda, a lžu.
když se druhému posmívám.
když na druhého křičím, urážím ho a nadávám.
když mlčím tam, kde by pomohlo něco říci.
když se posmívám tomu, jak se druzí jmenují.
když říkám Boží jméno tam, kde nepatří.
když ráno zapomenu děkovat Bohu, že mohu vstát.
když zapomenu děkovat Bohu, že žiji a že mám co jíst.
když zapomenu večer mluvit s Ježíšem a vyprávět mu, co se za celý den stalo.

Jako slepý jsem...
když se dívám celé hodiny na televizi, na video nebo na obrazovku počítače.
když si prohlížím nevhodné časopisy nebo obrázky.
když se dívám na filmy, které nejsou vhodné pro děti.
když mě na světě nic nebaví.
když nevidím, že je někdo smutná a potřebuje pomoc.
když mi nestačí to, co mám, a sním o něčem, co nemám a ani mít nemohu.
když chci hned mít vše, co vidím.
když mi vadí, že je někdo jiný než já a když umí a ví víc nebo méně než já.

Jako bez rukou jsem...
když se neumím rozdělit o to, co mám.
když chci mít všechno a všechny jen pro sebe.
když nešetřím a zahazuji to, co může být užitečné.
když kolem sebe dělám nepořádek.
když nedojídám jídlo, které mám a mnozí ho nemají.
když ubližuji druhému a trápím ho.
když se biji a strkám do druhých.
když vezmu něco, co mi nepatří, nebo něco ukradnu.
když nedokážu dát z ruky příjemné věci, a přitom mám jiné důležité povinnosti.

Jako bez nohou jsem...
když někdo čeká, že za ním přijdu, a já nepřijdu nebo přijdu pozdě.
když mě někdo potřebuje, a já k němu nedojdu.
když nejdu někam, kam jít mám.
když se ženu dopředu a na nikoho neberu ohled.
když nejdu v neděli do kostela.
když kopu do všeho, co mi stojí v cestě.
když se mi nechce nic dělat a nikam jít.
když něco schválně zašlápnu.

Jako bez srdce jsem...
když mi na nikom nezáleží.
když jednám tak, aby to bylo užitečné jen pro mě.
když mi dělá radost, že druhý je smutný.
když závidím, že někdo má to, co já nemám.
když ubližuji sobě nebo druhým lidem.
když neumím čekat a musím mít všechno hned.
když zapomínám na lidi, kteří mě mají rádi.
když si nevážím svých rodičů.
když zapomenu, že mě Bůh má rád.

Se svolením převzato z brožurky k přípravě na svátost smíření „Effatha – Otevři se!“ (Podle německé předlohy „Dnes budu tvým hostem“ Sr. Esther Kaufmannové a P. Meinulfa Blechschmidta přeložili a upravili Eva Muroňová a P. Tomáš C. Havel.)