Zkus v postní době ze svého života odstranit něco, co ti bere čas a co není tak důležité a potřebné. A do uvolněného prostoru vpusť Boha...
(P. Aleš Opatrný)


Dva vlci
Jednou vyprávěl starý indián svému vnukovi o velké bitvě, která probíhá v nitru každého člověka. Řekl mu: „Chlapče, ta bitva v každém z nás je bitvou mezi dvěma vlky.
Jeden je zlý. Je to vztek, žárlivost, závist, smutek, sobectví, namyšlenost, hrubost, nenávist, sebestřednost a faleš.
Ten druhý je dobrý. Je to láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, naděje, empatie, štědrost, věrnost, soucit, důvěra a víra.“
Vnuk o tom chvíli přemýšlel a potom se zeptal: „A který vlk vyhraje?“
Starý indián odpověděl: „Ten, kterého krmíš...“


Nyní – praví Hospodin – obraťte se ke mně celým svým srdcem, v postu, nářku a pláči! Roztrhněte svá srdce, a ne (pouze) šaty, a obraťte se k Hospodinu, svému Bohu, neboť je dobrotivý a milosrdný, shovívavý a plný lásky, slituje se v neštěstí.
(Jl 2,12-13)


Skrze (Krista) nám dáváš čas spásy a očišťuješ naše srdce: když nás hřích zavádí na scestí, ty nás vždy znovu k sobě obracíš, abychom se neuzavírali ve svém sobectví, ale otvírali se tobě, Bože, protože jenom v tobě je naše budoucnost.
(2. postní preface)


Ježíšovo „obraťte se“ není výzva, abychom se začali dívat ještě víc sami na sebe. On ani neřekl „zpytujte se, obraťte pozornost na své slabosti, jděte do sebe a vnořte se do svého svědomí“… Nic takového! Ježíšova prosba a výzva zní: „Obraťte se a věřte evangeliu“ (Mk 1,15). Obraťte se ke mně, ke svému Bohu! Věřte radostné zvěsti, že Bůh je váš milující Otec.
Pro mnohé křesťany tato Ježíšova prosba zní jako další nárok k mnoha životním nárokům, další úkol k mnoha úkolům. Přitom jde o to přijmout, co pro nás Bůh dělá. Dát mu důvěru a neodvracet se od jeho lásky.
(Vojtěch Kodet: Hledám tvou tvář, Karmelitánské nakladatelství)


Stůjte na cestách a vyhlížejte, ptejte se, kde je dobrá cesta, a vy-dejte se po ní a vaše duše naleznou klid.
(Jer 6,16)


Cesta k uzdravení a smíření nespočívá v naší snaze být lepší než ostatní, ale v přiznání, že jsme jako ostatní.
(Henri J. M. Nouwen: Tady a teď, Zvon)


V obrácení a ztišení bude vaše spása, v klidu a důvěře vaše vítězství.
(Iz 30,15)


Kdo nepřichází k Bohu takový, jaký je, nikdy se nedoví, jaký je Bůh.
(Pavel Korosin: Křesťanské aforismy)