Letos pro nás Salvátorská pouť začala již ve středu, kdy jsme slavili svátek Proměnění Páně. Na něj pak navazovaly další poutní dny s již tradičním a osvědčeným programem od čtvrtečního večera až do neděle. Stihneme se díky jednotlivým večerům uvnitř naladit a usebrat a jsme pak připraveni lépe pojmout, pochopit a prožít velkou slavnost.

Ve čtvrtek jsme mohli vyslechnout povzbudivou přednášku MUDr. Marie Svatošové, zakladatelky hospicového hnutí. Řeč však nebyla o hospicích, ale o evangelizační aktivitě kurzech Alfa, které v Chrudimi začnou v září.

V pátek jsme prožili pěkný čas při Večeru chval v kostele sv. Kateřiny, zvláštní atmosféra netradičně vyzdobeného kostela, svíčky, vše bylo ještě umocněno tmou a světlem. Co je víc než chválit Pána?

Sobotní večer již tradičně patří zpívaným nešporám a po nich adoraci před vystavenou Nejsvětější svátostí spolu s milostným obrazem. Můžeme vnímat Pána všemi smysly a ještě něčím navíc a nechat Jej, aby na nás spočinul svým pohledem.

V neděli jsme mohli být účastni dvou poutních mší svatých. Při ranní bohoslužbě P. Jiří v homilii mluvil o tom, že se nemáme bát vystavit se pohledu Salvátora – Spasitele.

V Jeho Tváři najdeme laskavost, porozumění, ale také bolest. On má pochopení pro vše hezké, ale i těžké, co prožíváme, protože to sám také prožil.

P. Lukáš Jan Fošum, člen České dominikánské provincie, který předsedal slavnostní bohoslužbě, nám v poutním kázání jako „hospodář, který vynáší ze svého pokladu nové i staré“ (Mt 13,52) nabídl starý i nový pohled na chrudimskou úctu k Salvátorovi i na náš život. Bohoslužbu hudbou a zpěvem doprovodily spojené sbory a chrámový orchestr.

Při závěrečném žehnání milostným obrazem jsme obdrželi posilu na cestu do všedních dnů.